Kočičí spolek zřejmě rozfofroval miliónové dědictví

Přitom podle zjištění Práva získal v roce 2011 významný podíl z desetimiliónového jmění, jež mu po své smrti odkázala známá plzeňská mikrobioložka a milovnice zvířat Alena Tomšíková.

Jak se zdá, milióny od štědré mecenášky kočičí spolek prošustroval. Právo zjistilo, že ze zděděného majetku, jenž ve prospěch spolku činil podle znaleckého posudku přibližně čtyři milióny korun, zbyl už jen spoluvlastnický podíl k pozemku s chatou v hodnotě okolo čtyř set tisíc korun.

Podezření budí zejména prodej domu, který spolek získal společně s Ligou na ochranu zvířat.

Dvoupodlažní objekt s pozemkem o výměře 1400 metrů čtverečních stojí ve vilové čtvrti v Lochotíně, v nejatraktivnější a také nejdražší obytné zóně v Plzni, kde řada zdejších rezidentů patří mezi známé a úspěšné osobnosti.

Soudní znalec nemovitost ocenil pro potřeby dědického řízení na více než šest miliónů korun.

Dům se nakonec prodal ani ne za čtyři milióny a kočkám z toho zůstalo jen pár set tisíc korun.

Veškeré finanční záležitosti spolku řešila výhradně jeho předsedkyně Anna Havlíčková. Ta nejdříve odkoupila od Ligy na ochranu zvířat její poloviční podíl za tři milióny.

Obratem celou nemovitost prodala lékaři a spolumajiteli plzeňské polikliniky na Borech Jiřímu Dobrému za 3,8 miliónu korun včetně desítek obrazů v interiéru, jež byly součástí oceněného majetku v závěti.

„Spolek Kočka mezi lidmi nám dal v rámci majetkového vypořádání nabídku odpovídající polovině částky, kterou znalec ocenil hodnotu nemovitosti v rámci dědického řízení. Co se dělo s tím barákem dál, už šlo mimo nás,“ řekl Právu zástupce Ligy na ochranu zvířat Martin Kuna.

Nevýhodný obchod se snažila Havlíčková obhájit, její vysvětlení ale nedávalo příliš logiku. Z počátku odmítala vůbec říci, za kolik nemovitost prodala, s tím, že jde o interní informace spolku.

Pak tvrdila, že dům chtěla pro kočky, a proto si půjčila tři milióny, aby vyplatila Ligu. Později prý zjistila, že jí úřad do objektu nepovolí zvířata nastěhovat, a tak se jej snažila prodat.

„Nabízeli jsme ho, ale nikdo to za původní odhad nechtěl, dům byl v dezolátním stavu. Nakonec jsem ráda, že ho vůbec někdo koupil,“ prohlásila Havlíčková, která je profesí právnička.

Podle dokumentů, jež Právo získalo, byl prodej domu zřejmě předem připravený a domluvený. Vyplývá to například z kupní smlouvy, která byla uzavřena prakticky vzápětí poté, co spolek odkoupil vlastnický podíl od Ligy.

„Nic v tom nehledejte. Vzali jsme si nového znalce, který řekl, že původní posudek byl značně nadhodnocený. Já bych měla nejmenší zájem šidit kočky, spolek jsem založila a dva nebo tři roky jej dotovala,“ dodala Havlíčková.

Zajímavé také je, že když se po smrti Tomšíkové objevila její závěť, došlo ke změně stanov spolku, a to tak, že se Havlíčková jako předsedkyně stala jediným statutárním orgánem, jenž může jednat samostatně.

Doposud jako statutární orgán, pověřený kromě jiného i hospodařením, fungoval výbor spolku, složený z předsedy, místopředsedy a hospodáře. Změnu stanov údajně schválilo členské shromáždění spolku, ale Právem oslovení členové si nepamatují, že by tak zásadní změnu stanov projednávali.

Na dotaz Práva, jestli o tom existuje zápis, Havlíčková prohlásila, že neví. „Musela bych se podívat někam do papírů,“ reagovala.

Místopředsedkyně spolku Helena Straková byla zjištěním Práva ohledně finančních transakcí spolku zaskočená. „Já se starám jen o provozní věci. Peníze má pod sebou paní předsedkyně,“ uvedla.

Přiznala, že neměla ani tušení, jak velký majetek spolek zdědil. Když ji Právo seznámilo s dokumenty, které dokazují, jaké jmění spolku spadlo do klína, rozplakala se. „Můžu jen říci, že mi je z toho hodně smutno,“ dodala.

Spolek podle Havlíčkové bude fungovat v omezeném rozsahu. „To znamená, že nebudeme přijímat nové kočky. Žijeme z peněz, co nám zbyly, dostali jsme ještě dotaci od města. Pořád to na zajištění omezeného provozu stačí,“ uzavřela Havlíčková.