Článek
„To uhlí nepotřebujeme. Zahájení těžby je jen v zájmu úzké skupiny lidí, konkrétně pana Tykače a Dienstla,” řekl k akci Josef Patočka z organizace „Limity jsme my!”, která vše pořádala.
Poukázal také na to, že uhlí míří do zastaralé elektrárny Chvaletice, jejíž zisky plynou právě Pavlu Tykačovi a Janu Dienstlovi.
Před dům v majetku Dienstlovy rodiny dorazila zhruba dvacítka aktivistů. Patřili k nim členové Hnutí Duha a Greenpeace. Volba Třebívlic na Litoměřicku nebyla náhodná. Dienstl tam vlastní i vinařství.
V době akce nebyl podle správce objektu Dienstl doma. „Je mi líto, že to musejí jiní za něj poslouchat, ale na druhou stranu, to samé chystá pan Dienstl obyvatelům Litvínova. A s jejich dětmi také soucit nemá,” uvedl Patočka.
Dienstl: Zbourání svého domu bych přijal
Dienstl prostřednictvím mluvčí Severní energetické Gabriely Sáričkové Benešové potvrdil, že momentálně pobývá v zahraničí, což podle něj museli aktivisté vědět.
„Všichni vědí, že už jsem několikrát veřejně prohlásil, že pokud by se můj dům měl bourat ve veřejném zájmu na základě rozhodnutí vlády, tak to přijmu. A pokud bych za něj měl dostat skoro třikrát tolik, jak to naše společnost Severní energetická nabídla lidem v Horním Jiřetíně, budu velmi spokojený,” dodal k otázce možného prolomení limitů.
Jan Rovenský z Greenpeace na to reagoval, že situaci sondovali velmi pečlivě, ale přesný denní rozvrh pana Dienstla není možné zjistit. „Stejně tak jako třetího majitele Severní energetické, pana Tomáše Fohlera. Neexistuje ani jedna jeho fotografie, ten člověk je velmi záhadný. Veřejně prostě neexistuje,” shrnul.
Aktivisté před bránou
Protestující přivezli velkou maketu těžebního stroje a její zvuk spustili z velkých reproduktorů.
Místo protestu ohraničili páskou, za níž stáli aktivisté oblečení jako horníci, což mělo symbolizovat zábor území určeného k těžbě. Prohlásili, že pod Dienstlovým domem se našel zdroj kvalitního uhlí, takže budova bude vyvlastněna a její majitel vystěhován.
V případě prolomení limitů by se rypadla přiblížila k litvínovským domům na 500 metrů. Ještě předtím by byly vymazány z mapy Horní Jiřetín a osada Černice a o domov by přišlo 2200 lidí.
Happening v Třebívlicích skončil po deváté ranní bez policejního zásahu. Zpovzdálí jej monitorovali pouze členové ochranky Dienstlovy rodiny. Aktivisté potvrdili, že budou v podobných akcích pokračovat. „Našim partnerem pro jednání je ale jen a jen vláda. Ta musí rozhodnout, že limity nepadnou, a to co nejdříve,” řekl Patočka.
Nejednotní politici
Ministr průmyslu a obchodu Jan Mládek před časem vládě předložil čtyři možné varianty dalšího vývoje.
Ty počítaly se zachováním stávajících limitů, prolomením těžby na dole Bílina, prolomením limitů na dole Bílina a současně s dílčím prolomením limitů na dole ČSA či úplným prolomením limitů na obou dolech. Poslední dvě varianty by však měly dopady na sousední obce.
Prolomení limitů těžby na dole ČSA, byť jen dílčí, by znamenalo zbourání části Horního Jiřetína, úplné prolomení by obec vymazalo z mapy. [celá zpráva] Variantu podporují těžaři či odboráři. Opakovaně ji podpořil prezident Miloš Zeman, který však zdůrazňuje, že řešení považuje za menší zlo.
Proti prolomení limitů jsou naopak radikálně ekologové a obyvatelé Horního Jiřetína. Na své straně mají řadu politiků napříč spektrem. Ti se odkazují na to, že vše by mělo nepřípustný dopad na lidská sídla.
Anketa
Případné prolomení limitů
- Likvidace 750 let starého města Horní Jiřetín, osady Černice.
- O domovy by přišlo 2500 lidí.
- Těžba by se přiblížila na 500 metrů od nejbližších obytných domů v Litvínově na desítky let.
- Pokračování těžby na velkolomu ČSA až do roku 2120.
- Zánik 800 pracovních míst v Horním Jiřetíně a více než 4000 pracovních míst v areálu Unipetrolu.
- Úplné zničení 23 kilometrů čtverečních krajiny, kterou nebude ani po rekultivaci používat k osídlení dříve než po sto letech.
- Ohrožení jižních svahů Krušných hor s cennými bukovými lesy sesuvy a ztrátou vody.
Zdroj: Limity jsme my!
