Hlavní obsah

Radnice volají po návratu veřejné služby

Právo, Jan Martinek

Starostové měst a obcí netrpělivě čekají na návrat institutu veřejné služby, který koncem roku 2012 poslal k ledu Ústavní soud. Zákon z dílny exministra Jaromíra Drábka (TOP 09), jenž zavedl neplacenou veřejnou službu, byl spíš trestem. Dlouhodobě nezaměstnaní ji měli vykonávat povinně a zdarma. Pokud by ji někdo odmítl, přišel by o podporu.

Foto: Milan Malíček, Právo

Úklid sněhu v Praze

Článek

Po verdiktu Ústavního soudu, jenž podle levicových politiků „otrockou“ veřejnou službu zrušil, ale z ulic zmizeli nezaměstnaní, kteří například uklízeli chodníky nebo se starali o zeleň. S problémem se potýkají zejména města na severu Čech s vysokou nezaměstnaností.

ČSSD ve sporu

KOMENTÁŘ DNE:

Lyžařské Nagano -  Nedá se nic dělat, dnešní komentář musí být sportovní, protože jedna mladá dáma přepsala lyžařské dějiny země. Čtěte zde >>

„Veřejná služba nám moc chybí a byli bychom rádi, kdyby byla zavedena. Pokud by byla dobrovolná a nezaměstnaní by zůstali na životním minimu, byla by i motivující. Rádi bychom je zaměstnali na dvacet hodin týdně. Nejde jen o veřejný pořádek, ale třeba o správce hřišť,“ řekla Právu místostarostka Litvínova Erika Sedláčková (KSČM).

Komunální politici mají ale naději, že si někteří nezaměstnaní opět navléknou oranžové vesty. Ve hře je nyní senátní návrh, který vznikl už v roce 2013 a předložila jej skupina senátorů v čele s Jaroslavem Zemanem (ODS) a Jaroslavem Doubravou (Severočeši). Ten zavádí stav, který fungoval před Drábkovou reformou. Novelu, kterou Senát schválil v březnu loňského roku, mají nyní na stole poslanci.

Nesouhlasí s ní ale především ČSSD, podle které novela, i když znovu navrhuje za veřejnou službu finanční odměnu, obsahuje málo motivačních prvků.

Soc. dem. Zuzana Kailová předložila pozměňovací návrh, podle kterého by adepti měli možnost zvýšit si existenční minimum (2200 korun pro jedince) o zhruba 300 Kč; za 30 hodin práce o 484 korun a za 40 hodin o 655 korun.

Výbor pro sociální politiku ale Kailové pozměňovací návrh těsně neschválil. Nehlasovali pro něj ani poslanci koaliční ANO.

„Bez pozměňovacího návrhu poslankyně Kailové pro nás ten zákon nemá význam, nepodpoříme ho,“ řekl Právu předseda poslanců ČSSD Roman Sklenák. Podobně mluví i šéf ústavně-právního výboru Jeroným Tejc.

Veřejná služba je užitečný nástroj, který mnozí starostové využívali a bez ohledu na politickou příslušnost si jej pochvalovali
Zbyněk Stanjura

„Pro mě je zákon v této podobě nepřijatelný. Nerad bych se vracel do doby Drábka nebo Nečase. Pozměňovací návrh kolegyně Kailové, který novelu změkčuje, jde správným směrem, ale potřebujeme radikálnější úpravu,“ míní Tejc.

ODS s levicí

Podle něj je například třeba zabránit tomu, aby lidé, kteří dlouhodobě pracovali a ztratili práci těsně před důchodem, museli nastoupit veřejnou službu. „Takoví lidé by měli být z této úpravy vyjmuti,“ uvedl Tejc.

Naopak Zbyněk Stanjura, předseda klubu ODS, uvedl, že jeho strana je ochotná jednat o podobě zákona s levicí. „Veřejná služba je užitečný nástroj, který mnozí starostové využívali a bez ohledu na politickou příslušnost si jej pochvalovali. Ti, kteří pobírají sociální dávky a mohou pracovat, tak mají pracovat a je logické, že za práci mají dostávat odměnu,“ řekl Právu Stanjura. „Jsme připraveni zákon podpořit a debatovat o něm s kolegy z levice,“ dodal.

Reklama

Související témata:

Výběr článků

Načítám