„Z finanční tísně prodám ledvinu. Je 44 let používaná, bez problémů funguje. Zdravotní testy postoupím. Cením si ji na 500 tisíc korun,“ napsal do inzertního portálu v rubrice zdravotní pomůcky pan Antonín. Inzerát podal už ke konci loňského roku, visí tam pořád.

Lékaři jsou zděšeni

Nutno ale zdůraznit, že žádné zdravotnické zařízení v ČR by takovou operaci neudělalo, i kdyby se kupec za tak vysokou částku našel. Lékaři u nás důrazně apelují na dlužníky či případné čekatele na ledvinu, aby takové úvahy rychle pustili z hlavy.

Nabídkou ledviny dlužníka jsou zděšeni. Není ale rozhodně první. V roce 2012 se pokoušel za 800 tisíc prodat ledvinu dlužník z Tisé u Ústí nad Labem. Popotahovala ho kvůli tomu i policie s podezřením na trestný čin nelegálního prodeje orgánů s až pětiletou sazbou vězení.

Ve stejném roce bývalá servírka ze Zlínského kraje rovněž kvůli dluhům nabízela ledvinu za 600 tisíc.

Osobní bankrot by ho připravil o dům

„Myslíte to opravdu vážně?“ byla první otázka, kterou reportér Práva muži z inzerátu tento týden položil. „Ledvinu postrádat mohu a už se chci postavit na vlastní nohy,“ reagoval Antonín, jehož celé jméno je redakci známo. A co raději řešení pomocí soudem povoleného odpuštění části dluhů – osobní bankrot?

„Ten u mě nepřichází v úvahu. Musel bych dát do dražby rodinný domek, jehož jsem spoluvlastník a kde žiju se sedmdesátiletou maminkou a bratrem,“ řekl Právu Antonín.

Na inzerát se mu ozval jeden zájemce. „Bylo to ale divné. Ani se nepředstavil. Říkal mi, že mám dojet do Berouna, že tam se sejdeme a že to vyoperují v pražském IKEM. To se mi zdálo jako blbost. Nikam jsem nejel,“ uvedl. Udělal dobře. V IKEM, největším transplantačním centru u nás, by rozhodně koupenou ledvinu neoperovali.

Podle mluvčí IKEM Veroniky Velcové jsou možné transplantace od živých dárců jen od příbuzných nebo prokazatelně velmi blízkých osob. Až tři měsíce probíhají pohovory, kde se zjišťují vztahy. Na smyšlený příběh o hlubokém přátelství by se tak zřejmě přišlo.

Z lásky ano, pro kšeft ne

„Prodej orgánů je v ČR trestným činem. Transplantaci ledvin od žijícího dárce předcházejí týdny a měsíce příprav,“ napsala Právu Velcová. Základním kritériem je podle ní emotivní spřízněnost osob, kterou posuzuje psycholog, psychiatr a nezávislá etická komise. „Systém posouzení spřízněnosti je tak propracovaný, že jej v ČR nelze obejít,“ zdůraznila mluvčí.

„Při transplantaci ledvin od žijícího dárce jsou výsledky lepší než od dárce zemřelého. Vhodnou ledvinu hledáme nejprve v rodině a blízkém okolí nemocného. Ne vždy to ale takto přímo lze, a to z důvodu odlišné krevní skupiny nebo přítomnosti protilátek,“ uvedl na odborném portále přednosta Kliniky transplantační chirurgie IKEM Jiří Froněk.

„Před nějakými osmi lety jsem vydělával i 35 tisíc korun čistého. Ten dluh vznikl z několika půjček ještě v době manželství. Bral jsem si je na opravu domu. Jenže výplata pak strašně sletěla dolů,“ dodal pan Antonín.

Manželka od něho odešla, rozvedli se. Soud jí schválil osobní bankrot, takže žije sice na oficiálním životním minimu, ale věřitelé už na ni nemohou. Exmanželce samozřejmě musí posílat alimenty na třináctiletého syna.

„Nemít maminku, jsem úplně na dně. Teď je o berlích po zlomeném krčku. Věřitelé mi pořád hrozí, že přijdeme o dům. Kluka vidím jednou za čtrnáct dní. Ježíšek u nás už dva roky nebyl,“ sdělil Antonín.

Otevřeně přiznává, že se pokusil o sebevraždu. „Ale vlak měl naštěstí zpoždění. Odpočinul jsem si pak na psychiatrii a už takové myšlenky nemám,“ řekl.