Článek
„Ochrana novinářského zdroje nemůže být bezbřehá,“ konstatuje NS v rozhodnutí, jehož text má Právo k dispozici. Podle NS je tomu například tehdy, kdy informace předá osoba činná ve státním orgánu či instituci, přičemž taková osoba nemá oprávnění informaci poskytnout komukoliv jinému.
KOMENTÁŘ DNE:
Lyžařské Nagano - Nedá se nic dělat, dnešní komentář musí být sportovní, protože jedna mladá dáma přepsala lyžařské dějiny země. Čtěte zde >>
„Pokud je takovou osobou poskytnuta informace o probíhajícím šetření v závažné věci, například možné korupce zasahující i do státní struktury, pak je třeba nejprve zodpovědět otázku, za jakým účelem se tak stalo,“ uvádí NS.
Pokud měl poskytovatel informace zištný motiv, anebo ji předal do médií za účelem ztížit či zmařit probíhající šetření, bylo by prolomení práva na ochranu takového zdroje zcela na místě. „Lze si představit, že za účelem odhalení a ztotožnění takové osoby může být v krajním případě prolomeno i novinářovo právo na soukromí,“ píše v rozhodnutí NS.
Nemusí se dozvědět o odposlechu
Na druhou stranu je podle soudu nutné respektovat právo na ochranu novinářského zdroje v případě, že by zveřejněním informace mělo být zabráněno zatajení výsledků šetření.
„A to s ohledem například na zjištění podílu určitých významných osob na nezákonném jednání, přičemž vyšetřující orgány se z určitých důvodů rozhodly vůči těmto osobám nepostupovat v souladu s předpisy, neboť by to mohlo mít významné politické či jiné důsledky,“ uzavírá NS.
Novinář se ale o svém odposlechu nemusí oficiálně dozvědět, a nemá tak šanci nechat soudem přezkoumat jeho zákonnost.
S přezkoumáním mají smůlu
To je případ i redaktora Práva Jakuba Svobody, kterého společně s novinářem Jankem Kroupou kvůli vyšetřování úniku protokolu o výslechu utajovaného svědka v kauze pandurů několik měsíců odposlouchávali detektivové z Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu.
Oba novináři totiž svůj zdroj informací policistům nesdělili. Ani jeden z nich ale nedostal od trestních orgánů vyrozumění o uskutečněném odposlechu, na základě kterého je možné nechat jeho zákonnost přezkoumat NS.
Policie neposkytnutí informace odůvodnila mimo jiné tím, že trestní řízení nebylo prioritně vedeno proti novinářům. Proto také NS v případě Kroupovy žádosti na přezkoumání zákonnosti příkazu k odposlechu žádné konečné rozhodnutí neučinil.