Článek
Proti odvolávání se k záměru italského investora vyslovil starosta Prahy 1 Oldřich Lomecký (TOP 09).
„Nesouhlasím. Bylo by to, jako bychom na svatbě připravovali rozvod,“ řekl Lomecký. Podle něho by odvolání muselo mít důvod, s projektem však souhlasili památkáři, ač je Anežský klášter ze 13. století národní kulturní památkou a stavbě má ustoupit část jeho ohradní zdi. Pro novostavbu je přitom zásadní její umístění mezi barokní špitál a gotický klášter.
KOMENTÁŘ DNE:
Lyžařské Nagano - Nedá se nic dělat, dnešní komentář musí být sportovní, protože jedna mladá dáma přepsala lyžařské dějiny země. Čtěte zde >>
V aktuálním stavebním řízení poukázalo občanské sdružení U Milosrdných na rozpory se zákonem. „Veřejný zájem by měla hájit městská část, nikoli pouze sdružení,“ argumentoval Filip Pospíšil (Zelená pro jedničku). Zdá se ale, že už dávno je ruka v rukávě a námitky budou smeteny.
Kauzou se totiž nebude zabývat ani kontrolní výbor, což požadovalo sdružení Občanský monitoring, na jehož demonstraci proti maršmelounu se minulý týden sešly stovky lidí. Vítězslav Praks ze sdružení upozornil, že památkáři k projektu soukromého domu s podzemními garážemi na městských a státních pozemcích nejprve vůbec nebyli vstřícní.
Ministerstvo kultury například žádalo sedlovou střechu místo ploché. „Jak je možné, že se tyto požadavky ztratily?“ ptal se Praks. Podle něho účastníci řízení často nedostávali zprávy o jednotlivých krocích stavebního úřadu. Odpůrci stavby zvažují, že se obrátí na UNESCO.
Může to ještě změnit magistrát
Investor, jímž je italský architekt Augusto Razetto, řekl, že s projektem začínal před 17 lety. V roce 1999 schválilo městské zastupitelstvo záměr poskytnout investorovi městské pozemky. Razetto totiž disponuje jen jednou parcelou z více než deseti nutných. Radním pro majetek byl tehdy bývalý starosta Prahy 1 Filip Dvořák (ODS). Razetto už má také smluvně zajištěny státní pozemky, které jsou ve správě Národní galerie.
Investor pak uspořádal architektonickou soutěž, řekl, že k ní přizval hvězdy z oboru. „Každá nová budova na historickém místě je trochu problém. Když Josip Plečnik začal rekonstruovat Hradčany, byly protesty,“ uvedl Razetto. Připustil, že chtěl větší skleněnou budovu, ale bude mít to, co památkáři dovolili. Poslední zprávy hovoří o tom, že by investor snad ustoupil od růžové barvy a ponechal budovu jen šedou.
Smlouva o smlouvě budoucí na městské pozemky mluví o výsledku architektonické soutěže. Ten je však podle pražských radních jiný než současný projekt. Hlavní město proto podle náměstka primátorky Matěje Stropnického (Trojkoalice) zvažuje, že od smlouvy ustoupí.
„Územní rozhodnutí je téměř nezvratné,“ poznamenal tajemník Prahy 1 František Dvořák, který zkoumal, zda záměr vyhovuje radniční politice výstavby. Zjistil ovšem, že centrální městská část žádný závazný dokument pro nové projekty stále nemá, stejně jako pro území, kde se před 110 lety mohutně asanovalo židovské město, neexistuje regulační plán. „Pátral jsem i u pamětníků, zda taková politika byla přijata, byl jsem informován, že jako dokument nikoli,“ uvedl Dvořák.
Umožňuje to, aby i jinde v centru rostly novostavby, radnice podle Kateřiny Klasnové (Zelená pro jedničku) jen přihlíží.