Katolíci získají většinu z vraceného majetku v hodnotě 75 miliard a během 30 let jim bude vyplaceno 47 miliard korun navíc navýšených o inflaci. Biskupská konference si ale nechala spočítat, že pouze uložit peníze do banky i investičních fondů a žít z úroků nepůjde. Poohlížejí se proto po podnikání, kde by se jim peníze lépe zhodnotily.

KOMENTÁŘE DNE:

Rozvrácená společnost? - Nad důsledky migrační krize se zamýšlí Thomas Kulidakis - Čtěte zde >>

Řády a některé farnosti už začaly dřív, například v Praze-Břevnově benediktini nebo premonstráti v Želivi začali znovu vařit pivo. Biskupové se spíš přiklánějí k nákupu, opravě a pronajímání nemovitostí.

„V první fázi se soustředíme hlavně na správu nemovitostí, protože investiční fondy mají smysl, ale nemohou být jedinou nohou, na které budeme stát,“ řekl Právu biskupský sekretář Tomáš Holub.

Chtějí investovat i do sociálního bydlení. Např. již začaly fungovat chráněné domy pro sociálně potřebné rodiny v Třeboradicích u Prahy. Plzeňská charita opravila faru v Meclově na Domažlicku, kde našlo domov 15 mentálně a duševně postižených, zároveň tu pro ně vznikla chráněná dílna.

Bohatá Praha, chudá Plzeň

První splátku restituční náhrady ve výši 1,5 miliardy dostala katolická církev minulý rok v prosinci, druhá ji čeká v nejbližších dnech. Z toho 1,2 miliardy připadlo na diecéze – polovinu si rozdělily a druhou vložily do investičního fondu, který bude spravovat ČSOB a z něhož by měly být financovány chudší regiony. Zbývajících 300 miliónů získaly řády a kongregace.

Mezi diecézemi jsou velké rozdíly, např. pražská, olomoucká či hradecká dostanou tisíce hektarů polí a lesů. A budou moci těžit z jejich pronájmu či správy.

Litoměřická nebo plzeňská diecéze však nedostanou skoro nic a budou muset vystačit s finančními náhradami a se státní dotací. Tu stát v plné výši vyplatí ještě příští rok – u katolíků jde o miliardu ročně –, pak se bude dotace každý rok snižovat o pět procent a za patnáct let úplně skončí. Plzeňská diecéze dostala loni státní příspěvek 79 miliónů.

„Až skončí státní příspěvek, začne zkouška pravdy, jestli jsme schopni se uživit. Ta možnost tu je, ale musíme najít dobrý způsob investic. Nelze to uložit jen do banky, úroky jsou malé, tak musíme podnikat,“ řekl plzeňský biskup František Radkovský.

Z náhrady dostali v Plzni loni 85 miliónů. „Ty musíme investovat, velice se bráníme tomu, abychom je projedli,“ řekl Radkovský. Jeden činžovní dům už koupili, o dvou dalších jednají. Pořídili i stavební parcelu v proluce mezi domy. „Chceme postavit malometrážní byty, převážně pro seniory,“ podotkl biskup.

Dodal, že pouze s pronájmem nevystačí a budou muset investovat zřejmě i do výrobních firem: „Během budoucích 15 let budeme muset dát dohromady podniky, které vydělají natvrdo 90 miliónů ročně. A to není málo.“

Bavorští katolíci, nedostižný vzor

Katolická církev čelí kritice levicových politiků, že nechce peníze z restitucí ihned zapojit do sociálních projektů. Biskupové se brání, že kdyby peníze neinvestovali nejdříve do výdělečné činnosti, ale dotovali sociální a zdravotní služby, brzy by skončili bez peněz.

„Sociální služby, které církev vykonává, jsou pro všechny, a proto by měly být také hrazeny plně z veřejných prostředků a neměly by být dotovány z peněz, které má církev na provoz,“ řekl Právu Holub.

Za vzor si čeští biskupové vzali bavorské katolíky, kteří sice provozují řadu charitativních a sociálních projektů, ale nevyužívají na to peníze, které získávají od státu z církevní daně na provoz.

V bavorském Řezně místní charita provozuje mj. nemocnici a biskupství pivovar, z jehož výdělku přispívá na provoz kněžského semináře. Řezenská nemocnice patří mezi 100 nejlepších nemocnic v celém Německu.

Podle ředitele místní charity Rolanda Baltze to je hlavně kvůli tomu, že všechen zisk jde zpět nemocnici. „V tom je naše nesporná výhoda proti soukromým nemocnicím,“ řekl Baltz českým novinářům.

Podle něj mají zaměstnanci mnohem lidštější přístup, protože jsou křesťané. „Všichni zaměstnanci musí respektovat katolické učení, ale je pravda, že v dnešní sekularizované době je čím dál větší problém najít odborníky, kteří by tuto podmínku splňovali,“ dodal Baltz.

V Řezně jako ve Střešovicích

Nemocnice zaměstnává 800 zaměstnanců a zároveň si vychovává 135 studentů. V moderní nemocnici je 300 lůžek a na provoz utratí 77 miliónů eur ročně (2,1 miliardy korun). Za tyto peníze ošetří 17 tisíc pacientů na lůžku a 60 tisíc lidí ambulantně.

Pro srovnání – špičková Ústřední vojenská nemocnice v pražských Střešovicích má dvojnásobný počet lůžek, na nichž se ročně léčí 25 tisíc pacientů a přes milión lidí tam přišlo na vyšetření. Přitom musí hospodařit s přibližně stejnými prostředky: 2,3 miliardy korun.

V řezenské nemocnici z devadesáti procent léčbu hradí zdravotní pojišťovny, deset procent jde z připojištění pacientů. Na investice do budovy a přístrojů přispívá nemocnici stát.

Církve v Bavorsku žijí z tzv. církevní daně. Osmi procenty z hrubého platu tady musí každý člen církve přispívat na život svého společenství. Církevní daň vznikla v Německu na začátku 19. století, kdy stát znárodnil veškerý církevní majetek a zavázal se dotovat církev z daní.