„Jestli budete mít povinný poslední předškolní rok v mateřské škole nebo přípravný ročník základní školy, tak vám výrazně vzroste počet dětí, které nebudou potřebovat odklad školní docházky,“ řekl Právu Chládek.

Podle Chládka budou mít oba kroky za následek, že nebude třeba předepisovat tolik odkladů jako dosud. V Česku je každým rokem dostává zhruba pětina dětí. Přípravné ročníky jsou podle zákona určeny pro děti ze socio-kulturně znevýhodněného prostředí, aby se připravily na pravidelnou školní docházku.

Třída s vyšším počtem se vyplatí

Často tam končily i děti, kterým byl od pedagogicko-psychologické poradny doporučen odklad.

V poslední době přípravných tříd přibývá, což odpovídá celkovému růstu počtu dětí v mateřinkách a školách.

Od školního roku 2010/2011, kdy 235 přípravných tříd na 192 školách navštěvovalo 2922 žáků, do minulého školního roku se jejich počet rozrostl na 277 přípravných tříd ve 235 školách s 3520 žáky. Vzhledem k plánům ministerstva se jejich řady rozrostou.

Ministr školství Marcel Chládek

Ministr školství Marcel Chládek

FOTO: Petr Horník, Právo

Ředitelé budou moci lépe třídy naplnit a založit přípravnou třídu se jim vyplatí. Do nultých tříd totiž mohou přijmout maximálně patnáct dětí a minimálně sedm. „Když budu mít dolní hranici, tak budu mít velký problém to ufinancovat. Když dětí bude 14, tak tam není žádný problém,“ řekl Právu ředitel pražské školy Chelčického Pavel Ostap.

Podle něj se za tři roky existence přípravky její funkce stoprocentně osvědčila. „Přicházejí k nám děti, kterým by ten další rok ve školce nic nepřinesl. Kdyby ale nastoupily do základní školy, byly by nešťastné a přípravka je na základku bezvadně připraví,“ popsal.

Je rozdíl mezi dítětem, které chodilo do školky a nechodilo do přípravky, a nesrovnatelný mezi dítětem, které bylo doma a nechodilo ani do školky.ředitelka ZŠ Jana Foltýnová

Podle něj pak značná část dětí z přípravky pokračuje v tzv. mikrotřídě, kam docházejí děti s vývojovými poruchami učení. Dříve trvalo dlouho, než se učitel s dětmi posunul v učivu, nyní ale jsou děti na vyučovací proces připraveny od září.

V přípravkách si děti ze začátku hodně hrají, ale časem se k programu přidává učivo a na konci roku už vydrží sedět v lavici.

Přípravné třídy si nemůže vynachválit ani ředitelka ZŠ Merhautova v Brně Jana Foltýnová. Její škola sídlí v blízkosti sociálně vyloučených lokalit a provozuje tak rovnou tři přípravky.

Už tolik nepláčou

„Je rozdíl mezi dítětem, které chodilo do školky a nechodilo do přípravky, a nesrovnatelný mezi dítětem, které bylo doma a nechodilo ani do školky. Tam je rozdíl obrovský,“ řekla Foltýnová.

Přípravné třídy mají už od roku 2006. „Paní učitelky si to moc pochvalují. Ale hlavním nosným pilířem je komunikace s rodiči. V rámci přípravného ročníku se rodiče naučí chodit do školy. A to mluvím o sociálně znevýhodněných, případně romských rodičích,“ uvedla.

„Komunikují s paní učitelkou a potom je to v první třídě naprosto pohodové proti tomu, když dítě začíná chodit do školy a přijde třeba z domova z rodiny,“ uvedla.

Díky přípravkám se podle ní omezily problémy s neosamostatněnými dětmi, které po příchodu do školy pláčou, bojí se jít do třídy, nechtějí opustit matku a ona je. „Děti z přípravky se tu pohybují naprosto suverénně a jsou to hotoví školáci,“ zdůraznila ředitelka.

Sociálně znevýhodněných dětí přibývá

Za poslední dobu se však podle ní leccos ve společnosti změnilo, což se odrazilo i v její škole.

„Procento sociálně znevýhodněných dětí markantně narůstá. Dříve se pod pojmem ‚sociálně znevýhodněné dítě‘ chápal Rom, dnes už to tak není. Patří tam všechny děti, jejichž rodiče nemají zaměstnání, jsou na sociálních dávkách, mnohé děti nemají kde bydlet a prostě jsou na tom takhle špatně,“ popsala Foltýnová.

Je tedy otázka, zda se podaří situaci s odklady zlepšit tahy ministerstva školství, či zda by spíše pomohla vládní intervence v sociální oblasti.