Hlavní obsah

Mazané voršilky: Dům ND restituovaly, prodaly a teď ho chtějí vrátit zpět

Právo, Oldřich Danda

Nešťastný příběh provozní budovy Národního divadla, kterou v roce 1990 omylem v první restituční vlně získaly sestry voršilky a za tři roky ji tajně a podezřele za milióny prodaly, má nečekané pokračování.

Foto: Petr Hloušek, Právo

Provozní budova Národního divadla

Článek

Řád, který v 90. letech kvůli této mediálně hojně propírané kauze ztratil kus svého dobrého jména, se totiž o budovu začal letos znovu soudit. Prodej firmě Themos, s. r. o., z roku 1993 voršilky považují za neplatný a podle informací Práva chtějí budovu v nynější hodnotě sto miliónů korun získat zpět.

Podle advokátky Komunity Římské unie řádu sv. Voršily v Praze Zdeňky Nocarové si budou chtít dům ponechat pro sebe a částečně ho pronajmout divadlu. „Dům je funkčně propojen s klášterem a školou sester, takže se počítá s jeho využitím pro jejich chod, a i dobrý soused, Národní divadlo, pro jeho část má využití,“ řekla v pondělí Právu Nocarová.

Firma Themos se dostala na konci roku 2013 do insolvence a její majetek má být vydražen, aby pokryl desetimiliónové nároky věřitelů. Nejcennější položkou v seznamu je budova č. p. 1435 v katastru Nového Města v Praze, tedy provozní budova Národního divadla.

Advokátka Nocarová na konci srpna podala na Krajský soud v Brně žalobu, kterou chce dosáhnout toho, aby byla budova vyřazena ze soupisu majetkové podstaty Themosu.

„Žalobce (voršilky) trvá na svém vlastnickém právu k nemovitosti, a proto podává tuto žalobu na vyloučení nemovitosti ze soupisu majetkové podstaty dlužníka,“ stojí podle informací Práva v žalobě řádu.

Podle advokátky považují voršilky kupní smlouvu za „absolutně neplatnou“. A to z důvodů, že smlouva má právní chyby. Jednou z nich je podle Nocarové nedokončený, a tudíž nejasný odstavec týkající se tehdejšího kurzu švýcarského franku.

Riskují náhradu škody

Podle smlouvy z 5. února 1993 měl ředitel Themosu Michael Petrův zaplatit řádu za budovu 10,2 miliónu korun a 531,8 tisíce švýcarských franků ve třech splátkách.

Měl jsem za to, že kupní cena za předmětnou budovu vašemu řádu uhrazena byla a byla z ní financována činnost Základní školy sv. Voršily v Praze
jednatel Themosu Martin Čermák

„Za situace, kdy kupní cena dosud nebyla zaplacena, je nutno přisvědčit závěru o absolutní neplatnosti smlouvy pro neurčitost v jedné z nejdůležitějších náležitostí kupní smlouvy – v kupní ceně,“ tvrdí advokátka Nocarová.

V žalobě dále uvádí, že Petrův jednal v rozporu s dobrými mravy, protože využil „dobrosrdečnost a dobrou víru sester voršilek“, které neměly „dostatečné schopnosti rozpoznat podvodné jednání a spoléhaly na jeho přesvědčivé náboženské vystupování“.

„Z toho důvodu také dlouhou dobu věřily jeho příslibům zaplacení kupní ceny, které pan Petrův sestrám opakovaně sliboval,“ dodala advokátka. Petrův s voršilkami podepsal i darovací smlouvu na 10 miliónů korun. Tu podle Nocarové také naplnil jen částečně.

Dvacet let po prodeji

Nový jednatel Themosu Martin Čermák se v dopise, který poslal řádu a na řadu úředních míst, podivuje, že si voršilky po více než dvaceti letech dělají nárok na budovu a tvrdí, že nedostaly zaplaceno. Sám ale s jistotou neví, zda jeho předchůdce závazky uhradil.

„Měl jsem za to, že kupní cena za předmětnou budovu vašemu řádu uhrazena byla a byla z ní financována činnost Základní školy sv. Voršily v Praze,“ napsal řádu podle informací Práva Čermák. Petrův prý nemůže dokázat, zda zaplatil celou částku – údajně přišel o účetnictví firmy.

Podle Čermáka není možné brát jako důvod k podání žaloby probíhající insolvenční řízení. „Uvedená budova byla v minulosti opakovaně předmětem exekučních a insolvenčních řízení a váš řád zůstával nečinný,“ poznamenal Čermák.

Podle něj byly právní chyby obsažené ve smlouvě překonány sepsáním druhé smlouvy ze dne 27. 7. 1993, ve které je napsáno, že za budovu bude zaplaceno v korunách, a to ve výši 20,4 miliónu korun.

Kauza v datech
Federální shromáždění v roce 1990 schválilo tzv. výčtový zákon č. 298/1990, podle kterého se vracely budovy některým řádům a kongregacím. Do soupisu se omylem dostala i budova č. p. 1435 na pozemku parc. č. 944/2 v katastrálním území Praha-Nové Město. Tu parlament přiřkl Komunitě Římské unie řádu sv. Voršily v Praze.
Do konce roku 1991 nikdo v Národním divadle neměl tušení, že budova změnila majitele. V únoru 1992 došlo mezi divadlem, řádem sv. Voršily a firmou Themos k dohodě o pronájmu s tím, že dokud nedojde k napravení omylu, bude platit nájemní smlouva. V roce 1992 chtěl řád budovu divadlu darovat. To tehdejší ředitel ND Jindřich Černý odmítl s tím, že by tímto krokem potvrdil chybný krok parlamentu. Navrhoval, aby zákonodárci legislativní cestou svou chybu opravili. K tomu však přes několik pokusů nedošlo.
Dne 5. 2. 1993 řád bez jakéhokoliv upozornění budovu prodal firmě Themos. Ta divadlu nařídila, že musí objekt vyklidit do konce března 1993. To vedení divadla odmítlo, a od té doby vede s firmou Themos spor. Dne 6. 12. 2013 Krajský soud v Brně vyhlásil na firmu Themos konkurz a řád voršilek začal uplatňovat nárok na budovu.

Řád se obrátil i na insolvenčního správce Adama Sigmunda. Ten žádost voršilek odmítl. „Je pro mne velmi překvapivé a zarážející, že Komunita Římské unie řádu sv. Voršily v Praze přichází po více než 21 letech po převodu vlastnického práva ve prospěch dlužníka s tvrzením, že nepřestala být vlastníkem dotčené budovy, a se zpochybněním dlužníkova nabývacího titulu,“ sdělil voršilkám Sigmund.

Zároveň varoval, že pokud způsobí svým jednáním Themosu škodu, bude její náhradu vyžadovat po řádu. Advokátka voršilek Nocarová zdůvodňuje, proč se voršilky ke zpochybnění smlouvy nerozhoupaly dřív. „Společnost Themos zaplatila jen velmi málo a sestry voršilky čekaly až doposud,“ uvedla pro Právo.

Impulzem podle ní bylo, kdy se majitelem Themosu stala neprůhledná kyperská společnost. „Navíc se jako věřitelé objevují různé subjekty s pohledávkami v řádech desítek miliónů korun, a tak jim (voršilkám) v podstatě nic jiného ani nezbylo,“ podotkla. Většinovým vlastníkem je brněnská firma Quidande, jejímž vlastníkem jsou dvě kyperské společnosti.

Majitel Themosu upozornil na spor mj. i Ministerstvo kultury. Právo se obrátilo s dotazem na ministra kultury Daniela Hermana (KDU-ČSL). Podle něj se zatím nedá říci, zda spor je vhodný a zda nepoškodí řád voršilek.

„Celou tu kauzu nepokládám za šťastnou. Od samého začátku. Jestli je ale nějaká doba méně, nebo více příhodná, na to nemůžeme brát zřetel. Je to věc práva, a na tom je třeba se držet,“ uvedl Herman.

Reklama

Související témata:

Výběr článků

Načítám