Ačkoliv Ústředí muslimských obcí na ministerstvu kultury dosud nepodalo žádost o přiznání vyššího stupně registrace, sdružení Islám v ČR nechceme organizuje už několik měsíců proti tomuto kroku petice. Archy podepsalo 24 520 lidí.

KOMENTÁŘE DNE:

Rozvrácená společnost? - Nad důsledky migrační krize se zamýšlí Thomas Kulidakis - Čtěte zde >>

"Petice je namířena vůči plnému uznání Ústředí muslimských obcí, to jest udělení druhého stupně registrace podle zákona, a proti těm částem islámu, které nejsou slučitelné s demokratickým zřízením a rovnými lidskými právy, ne proti jednotlivým muslimům," uvedla iniciativa v tiskové zprávě.

Muslimové žádost nepodali a údajně o tom zatím ani neuvažují. Podmínky pro udělení vyšší registrace totiž zatím nesplňují. To ostatně potvrdila i mluvčí ministerstva kultury Helena Markusová. Desetiletá lhůta od registrace Ústředí muslimských obcí podle jejích slov uplyne 17. září. Pokud by však muslimové žádost do tohoto termínu podali, ministerstvo by jí s největší pravděpodobností stejně nevyhovělo.

Musí splnit čtyři podmínky

Pro získání oprávnění k výkonu zvláštních práv totiž musí náboženská společnost splňovat čtyři podmínky. Kromě desetileté registrace musí každý rok po celých deset let zveřejňovat výroční zprávy o své činnosti. "To Ústředí muslimských obcí nečinilo," uvedla mluvčí. Podmínky musejí být splněny všechny, jinak ministerstvo oprávnění neudělí.

Vyšší stupeň registrace a zmíněná zvláštní práva má v Česku 21 církví nebo náboženských společností. Ne všechny vykonávají všechna z nich. Právo vyučovat náboženství na státních školách má 11 z nich, kromě římskokatolické církve třeba Apoštolská církev, Církev adventistů sedmého dne, Církev československá husitská, Českobratrská církev evangelická nebo Svědkové Jehovovi. Některé společnosti nevyučují náboženství na státních školách, ale zřizují školy své, jako třeba Federace židovských obcí, Bratrská jednota baptistů nebo Jednota bratrská.