Článek
Ostravský okresní soud v červenci toho roku nařídil odposlechy redaktora Práva Jakuba Svobody a novináře MF Dnes Janka Kroupy a stejně tak postupně vyhověl policistům z Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu (ÚOOZ) v návrhu na odposlechy jejich kolegů z protikorupční policie. Policisté se chtěli dozvědět, odkud vzali novináři své informace.
O zásadní výpovědi manažera rakouského dodavatele pandurů Stephana Szücse psal jako první server Novinky.cz 10. května 2011 a o den později přinesly podrobnosti Právo a MF Dnes.
Protimafiánská jednotka získala díky odposlechům dokonalý přehled o hovorech svých policejních kolegů – tehdejšího ředitele protikorupčního útvaru Tomáše Martince, jeho náměstka Jiřího Veselého (nyní pracuje jako bezpečnostní ředitel Agrofertu Andreje Babiše) a také vyšetřovatele případu Pandury Františka Zahálky.
„Všichni byli seznámeni s obsahem protokolu (o výpovědi utajovaného svědka),“ odůvodnil soudce nasazení odposlechů na policejní špičky ve svém rozhodnutí, které mělo Právo možnost prostudovat.
Jak dlouho samotné odposlechy trvaly, není jasné. O jejich nasazení žádal žalobce Rostislav Bajger z olomouckého vrchního státního zastupitelství.
Začali u Grygárka
Záznamy o povolovaných odposleších jsou součástí rozsáhlého spisového materiálu ke kauze bývalé šéfky kabinetu expremiéra Petra Nečase (ODS) a jeho současné manželky Jany (dříve Nagyové).
Rozplétání chobotnice sahající od politiků a pražských kmotrů až po nejvyšší představitele justice totiž původně začalo právě u vyšetřování úniku klíčového svědectví o údajné Dalíkově korupční žádosti.
Z úniku ÚOOZ podezříval mj. i vlivného náměstka pražského vrchního státního zastupitelství Libora Grygárka. Že by v úniku protokolu měl prsty právě Grygárek, nakonec policisté nezjistili. Na něco ale přitom přišli, protože následně požádali o další povolení odposlechů Grygárka, tentokrát v souvislosti s jeho vazbami na podnikatele Romana Janouška.
„Dle zjištěných informací Libor Grygárek má podezřelému Romanovi Janouškovi sloužit jako tzv. štít, resp. má dohlížet na to, aby v souvislosti s jeho osobou a s dalšími dosud neustanovenými osobami nebyly zahájeny úkony trestního řízení v souvislosti s jejich případnou trestnou činností, aby Roman Janoušek a případně další osoby nebyly trestně stíhány a v případě, že již k těmto krokům došlo, tak činí různá protiopatření, aby byly tyto kauzy odloženy či zastaveny,“ zapsali policisté do žádosti o povolení odposlouchávání Grygárkova telefonu.
Podezřívali Martince i Cícera z FAÚ
Zároveň ve stejném dokumentu konstatovali, že mu v tom má pomáhat právě Martinec a také tehdejší šéf vlivného Finančně-analytického útvaru ministerstva financí (FAÚ) Milan Cícer. I ten se tak ocitl na rozsáhlém seznamu odposlouchávaných, kterých je dohromady několik desítek.
Figurují v něm i další vysoce postavení státní zástupci - stávající pražská městská žalobkyně Jana Hercegová nebo někdejší Grygárkův nadřízený Vlastimil Rampula. Ten v současné době působí stejně jako Grygárek v advokacii a zastupuje například stíhaného lobbistu Ivo Rittiga.
Policisté odposlouchávali také hovory někdejšího náměstka ministra vnitra Michala Moroze, kterého podezřívají spolu s Grygárkem ze sabotáže. V roce 2012 soud nařídil odposlech jeho hovorů kvůli podezření, že měl spolu s Grygárkem, Janouškem a dalším kontroverzním podnikatelem a šedou eminencí pražské politiky Tomášem Hrdličkou stát v pozadí masivního krytí rozsáhlé trestné činnosti související se stáními zakázkami.
„Ve společném úmyslu poškodit ústavní zřízení všichni jednající jako členové organizované skupiny se cíleně snaží o ovládnutí významných pozic ve státě, a to zejména na ministerstvu spravedlnosti, ministerstvu vnitra, v soustavě státního zastupitelství, na vedoucích pozicích Generální inspekce bezpečnostních sborů a v dalších institucích,“ odůvodnila v květnu 2012 nasazení odposlechů ostravská soudkyně Věra Salamonová.
Z krytí Janouška je zatím obviněn pouze Grygárek, kvůli možné sabotáži dosud žádné obvinění v celé kauze nepadlo.