Strany dosud dostávají za každý poslanecký mandát každoročně 855 tisíc Kč. Nově by se příspěvek při absenci předepsaného podílu žen zkrátil na 598 500 Kč. Pro volby do krajských zastupitelstev by se příspěvek snížil z 237 500 na 166 250 korun.

KOMENTÁŘE DNE:

Rozvrácená společnost? - Nad důsledky migrační krize se zamýšlí Thomas Kulidakis - Čtěte zde >>

Kdyby zákon platil už teď, strany by přišly o milióny ročně. V posledních sněmovních volbách Chovancovu podmínku nesplnila ani jedna z nich. A tak by soc. dem. s padesáti mandáty, která je velkým zastáncem kvót žen a zařadila toto téma i do svého vnitrostranického referenda, přišla každoročně o 12,8 miliónu korun.

ANO, jež má o tři poslance méně, by nedostalo 12 miliónů, KSČM s 33 křesly by přišla o 8,5 miliónu a TOP 09 s 26 poslanci o 6,7 miliónu.

Občanským demokratům, které zastupuje 16 poslanců, by do stranické kasy každý rok přišlo o 4,1 miliónu méně, zatímco Úsvitlidovci, kteří získali po 14 mandátech, by dostávali o 3,6 miliónu méně.

„Druhé pohlaví na přední místa“

„Vzhledem k tomu, že se ukazuje, že ani za poslední roky demokratického vývoje nedospěla česká politická kultura k atmosféře otevřené větší participaci žen, vede cesta přes navrhovanou legislativu,“ zdůvodnilo vnitro svůj záměr. Ministr pro lidská práva Jiří Dienstbier (ČSSD) už dřív argumentoval: „Jestliže stanovíte kandidátky z hlediska rovnoměrnějšího zastoupení žen, tak to nemá smysl bez sankce.“

Podle plánu, o kterém již Právo informovalo, by musely ženy tvořit v seznamech třetinu. Samotný návrh je ale ještě tvrdší – žena by musela být zastoupena v každé trojici, a navíc by musela být i na jednom z prvních dvou míst na listině. Chovancův úřad tím chce předejít tomu, aby strany nasadily na volitelná místa muže, zatímco ženami by listiny jen doplnily kdesi na zadních pozicích.

Aby ministrův návrh byl genderově vyvážený, navrhuje do zákona nikoli výslovnou výhodu ženám, ale hovoří v něm „o druhém pohlaví“. Kdyby náhodou některá ze stran chtěla mít kandidátku plnou žen, tak by třetinu museli naopak tvořit muži.

V minulých sněmovních volbách kandidovalo 26,9 procenta žen a zvoleno bylo 19,5 procenta. Obdobná čísla byla také v krajských volbách před čtyřmi lety. Voleb do obecních zastupitelstev se úprava týkat nemá, protože tam je situace lepší. Kandidovala zde třetina žen a zvoleno jich bylo 26,3 procenta. Týkat by se neměla ani voleb do EP.

Mizivá šance

ČR je v žebříčku Meziparlamentní unie v zastoupení žen v parlamentu na 60. místě ze 144 zemí, spolu s Eritreou a Uzbekistánem. Chovanec připomněl, že kvóty žen mají např. v severských státech, Belgii, Francii, Španělsku či Portugalsku. V Polsku dokonce mohou být kandidátky bez zastoupení žen vyřazeny z voleb. Touto cestou ale ČR jít nechce, aby nebyla žádná ze stran diskriminována.

Chovancův návrh ale nemá zřejmě šanci na úspěch. Hned, jak se o něm začalo hovořit, postavilo se proti němu ANO, pravicová opozice i komunisté, kteří na svých kandidátkách mívají nejvíc žen. „Je to nesmysl, kritériem je schopnost a výkon, ne pohlaví,“ řekl šéf ANO Andrej Babiš.

„Jsem odpůrcem jakékoli diskriminace, tedy i pozitivní,“ řekl Právu místopředseda strany a šéf poslaneckého klubu TOP 09 Miroslav Kalousek. „Jestli by někoho měly kvóty urazit, tak právě ženy. Navíc si nemyslím, že akutní problém v politice je nedostatek žen. Domnívám se, že akutní problém je nedostatek chlapů.“

Na stranu odpůrců kvót pro ženy se postavil svého času i prezident Miloš Zeman.