A pokud mají jet na tábor, tak leda na takový, kde bude přístup k bezdrátovému připojení wi-fi. Už jen představa, že by si po večerce ve spacáku nemohly sdílet s kamarády fotografie přes mobil, je traumatizující.

KOMENTÁŘE DNE:

Rozvrácená společnost? - Nad důsledky migrační krize se zamýšlí Thomas Kulidakis - Čtěte zde >>

„Dětem se úplně změnily preference. Neptají se, co budou jíst, jestli budou společné záchody nebo jak budou bydlet, ale první je zajímá, jestli tam bude wifina. To je strašně důležitá věc,“ popsal Právu Roman Máca z neziskové organizace Národní centrum bezpečnějšího internetu.

A děti umějí své rodiče zpracovat

„Rodič vysvětlí, že na táboře sice nebude internet, ale zato tam bude příroda. A pak holka řekne: 'Ale mami, přece chceš, abych ti psala, abychom byly v kontaktu‘,“ popisuje taktiky dětí Máca.

Jeho kolegyně Lenka Eckertová, která zmapovala, jak se tábory s přetechnizovanými dětmi vypořádávají, vymezila děti do dvou skupin.

Stačí jedna místnost

Jedna je ta, kde se děti ještě nechají přesvědčit pro klasický tábor, kde se mobily moc nepoužívají, je tam příroda a děti to přežijí. Některé tábory třeba povolují mobily jen v určité dny, jiné zase mají některé dny bez mobilů. „Nebo se třeba skautíci dohodnou, že tam nic takového nebude,“ dodala Eckertová.

„A pak je komunita, kde už jsou do toho děti natolik zanořené, že na takový tábor v životě nepojedou. Když tam nebude wifina, tak rozhodně ne.  A pro tyto děti je, myslím si, docela rozumná alternativa zvolit vhodný počítačový tábor,“ uvedla Eckertová.

Tábor se zaměřením na počítače

Jak ovšem upozornila, výběr počítačových táborů je velice pestrý a jejich programová nabídka se velice liší. Některé tábory například nechávají děti u počítačů jen dvě hodiny, a pak jdou s vedoucími do lesa třeba hledat poklady přes GPS v mobilech.

„Jsou ale i počítačové tábory, může to být někde v prostorách školy, kde pouze stráví spoustu hodin sezením,“ podělila se o svou zkušenost.

Na internetu se najdou všechna zastoupení. Například v případě počítačového tábora ve Varvažově v jižních Čechách stojí na prvním místě ve výbavě táborníka: „Pohodlné oblečení a obutí do počítačové místnosti, počítač síťový kabel.“ Ten mimochodem musí být alespoň pět metrů dlouhý. Hlavní náplní je výuka dětí v práci s počítači, ovládání aplikací, tvorba webových stránek a hraní her.

Povinný pohyb

Organizátoři uvádějí, že doba k výuce i hrám je neomezená, počítače jsou přístupné od budíčku do večerky. „Aby nedocházelo k přehnaným otlakům na sedacích svalech účastníků, je pobyt v počítačové místnosti určitým způsobem podmíněn − každý účastník musí mít denně splněn předepsaný počet minut věnovaných ‚pohybovému‘ sportu (tedy např. šachy a karty se nepočítají),“ upozorňují na svém profilu organizátoři.

Podle nich si děti tábor náramně užívají: „Pořádáno od roku 2006 a ihned účastníky označen za ‚100% tábor, kerej fakt stojí za to‘ :-).“

O pár kilometrů dále na jih u Ostrovce se v srpnu odehraje tábor jiného ražení. „Tábor je na místě, kde je poměrně špatný signál. Děti si třeba na tábor mobily přivezou, dosud je však používaly jen k občasnému volání domů. Ale ke stahování a hraní je nepoužívaly,“ řekl Právu hlavní vedoucí Petr Bělov.

Celotáborové hry jsou často inspirované historií nebo dobrodružnými příběhy. „Snažíme se to dělat tak, aby tam moderní technika nebyla, aby se děti mohly setkat s přírodou, s pilou, sekerou, uzlováním apod.,“ uvedl Bělov.

Stinná zákoutí internetu

Podle něj děti 18denní tábor zvládají bez abstinenčních příznaků po internetu. „Pokud by to pro ně měl být problém, tak by si asi našly nějaký počítačový tábor. Snažíme se jim věnovat v maximální možné míře, takže volného času tam mnoho nemají,“ dodal.

Tábor pokrytý wifinou skýtá jedno málo známé riziko. Jestliže doma děti surfují pod dohledem rodičů, na táboře to tak není.

„Nezanedbatelnou součástí počítačových akcí všeho druhu by měla být výuka uživatelské bezpečnosti. Je třeba mít na paměti, že každé dítě s online zařízením v rukou by mělo být poučeno o správném zacházení s osobními informacemi, o nebezpečí kyberšikany, kybergroomingu (lákání dětí na schůzku), škodlivého softwaru a dalších rizicích,“ uvedla Eckertová s tím, že Národní centrum bezpečnějšího internetu je ochotno kdykoli vedoucím poradit.