Článek
Obec byla 10. června 1942 vypálena, chlapci starší 15 let a muži byli postříleni, děti a ženy odvlečeny do koncentračních táborů.
Mši za oběti vyhlazení obce sloužil na půdorysu kostela sv. Martina v Lidicích kardinál Dominik Duka. Požehnal zdejšímu novému oltáři a obrazu Panny Marie Lidické. „Na tomto obrazu drží Panna Marie Lidická jen bílé plátno, syn není v její náruči. Je to stejné, jako se to stalo zdejším matkám. Jejich děti byly jako nevinné oběti mučeny, zabity nebo se ztratily ve světě,“ uvedl Duka.
Vzdal také hold zdejšímu faráři Josefu Štemberkovi, který padl s ostatními lidickými muži, ačkoli mu nacisté před vypálením obce dali možnost odejít. On zůstal se 173 lidickými chlapci a muži a stejně jako oni byl zastřelen. „Jeho přítomnost do poslední chvíle pomáhala mužům, že jejich postoj není marný,“ ocenil kardinál.
Po bohoslužbě se pozornost přenesl k hrobu lidických mužů. Tam se tradičně pokládají věnce. Proslov kromě ředitele Památníku Lidice Milouše Červencla přednesl také předseda Senátu Milan Štěch.
Během projevu se Štěch ostře vymezil proti výrokům bavorské ministryně pro sociální věci Emilie Müllerové, která na sudetoněmeckém sjezdu kritizovala Benešovy dekrety. Tam uvedla, že Benešovy dekrety byly nespravedlivé a nepatří do evropského právního státu.
„Omyl, Benešovy dekrety sem patří a patřit budou,“ uvedl Štěch, podle něhož by se česká společnost měla daleko rozhodněji než dosud stavět proti obdobným sudetoněmeckým projevům kritizujícím Benešovy dekrety.
Mezi hosty je také hrstka těch, kteří mstu nacistů v Lidicích přežili - tedy lidické ženy a děti. Nejmladšímu z nich je ovšem nyní 72 let a ženy už zbývají jen tři.
Věnce přinášejí desítky delegací z Čech i ze zahraničí. Sobota je také příležitostí pro příbuzné obětí, aby přišli na místní hřbitov položit alespoň malou květinu.