Hlavní obsah

Babiš chce škrtnout ministrům 300 miliónů za poradce

Právo, Naďa Adamičková, Marie Königová

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Praha

Další škrtání výdajů za externí služby chce podle informací Práva ministr financí Andrej Babiš (ANO) naordinovat svým kolegům z vlády. Státní orgány a instituce si stále najímají za stamilióny korun ročně externí firmy, aniž by plně využívaly početných týmů svých vlastních odborníků.

Foto: Milan Malíček, Právo

Ministr financí Andrej Babiš ANO

Článek

„Provozní výdaje státu se musí dramaticky snížit. Různé externí zakázky na poradenské nebo právnické služby lze dělat přímo na ministerstvech. Navrhl jsem proto, aby každé ministerstvo ušetřilo příští rok polovinu z výdajů na konzultační, poradenské a právní služby,“ řekl Právu Babiš. Připustil však, že nelze zrušit šmahem všechny smlouvy, protože některé velmi specializované věci bude třeba i dál zajišťovat externě.

Vyplacená částka za externí služby, včetně auditů nebo různých posudků, se v uplynulých letech pohybovala od téměř miliardy (967 miliónů v roce 2011) korun až po loňských 600 miliónů. Příští rok to má být 608 miliónů. I přes pokles Babiš tvrdí, že je to moc a stát musí na těchto službách ušetřit minimálně 304 miliónů korun.

KOMENTÁŘ DNE:

Lyžařské Nagano -  Nedá se nic dělat, dnešní komentář musí být sportovní, protože jedna mladá dáma přepsala lyžařské dějiny země. Čtěte zde >>

„Odborníků je dost“

Již více než rok musejí všechny státní orgány na svých stránkách zveřejňovat, kolik zaplatily poradcům a advokátům. Přitom právě ministerstva by měla být plná odborníků.

Podle všeho nejvyšší výdaje na právní poradenství loni podle zjištění Práva vyplácel resort dopravy. Ve výkazu samotného ministerstva ale nelze vypočítat přesnou sumu, protože se v něm uvádějí buď hodinové sazby, nebo částky za měsíc.

Rozumím tomu, že máme smlouvy na nezbytné externí posudky, ale nechápu, proč by zaměstnanci ministerstva měli mít ke svému platu navíc ještě externí smlouvu na činnost.
ministr školství Marcel Chládek (ČSSD)

Údaj, kolik hodin či měsíců pro ministerstvo která advokátní kancelář pracovala, nalézt nelze. Jejich hodinová sazba se pohybuje od 2700 do 4800 korun.

V resortu je rekordmanem Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD). Největší položkou z 59,3 miliónu korun, které zde loni vyplatili poradenským firmám, bylo padesát miliónů určených pro ČVUT.

Advokáti pak od tohoto ředitelství inkasovali 71 miliónů. Např. 39,5 miliónu vyplatil podnik BSP Lawyer Partners za vymáhání mýta. U smlouvy s advokátní kanceláří exministra spravedlnosti Pavla Němce je uvedeno, že 20,5 miliónu bylo vyplaceno za služby „dle vyžádání klienta“ bez dalšího upřesnění.

Vypovídání už začalo

Jak před týdnem Právo napsalo, ŘSD zrušilo smlouvu na desetitisíce korun měsíčně za poradenství někdejšímu náčelníkovi armádního generálního štábu Jiřímu Šedivému a bývalému šéfovi vojenské tajné služby Andoru Šándorovi. Služby si nadále chce firma zajišťovat vlastními silami.

Smluvní závazky začaly probírat i další orgány. Tak třeba ministerstvo financí, které jen za druhé pololetí 2013 vyplatilo za poradenství 12,1 miliónu Kč, po příchodu Babiše vypovědělo 22 smluv s 13 externími advokáty.

Stejně začali pročišťovat závazky i Marian Jurečka (KDU-ČSL) na zemědělství a Marcel Chládek (ČSSD) na školství.

Kolik zemědělství loni vyplatilo, nelze vyčíst. I zde si úředníci uvedli jen hodinové sazby. Nejzajímavější je dnes již vypovězená rámcová smlouva „na kompletní ekonomický, personální, organizační a právní poradenství“, která měla za celou dobu plnění vynést AK Toman, Devátý a partneři při hodinové sazbě 1800 Kč celkem 50 miliónů korun.

Později ministerstvo upřesnilo, že měsíčně to mohly být až dva milióny. Kolik se skutečně čerpalo, ale uvedeno není.

Úřad podle ministra vypověděl i další dvě smlouvy a ušetří tak 30 miliónů. „Jsou to věci, které máme umět zvládat vlastními silami. Pokud na něco nestačíme, pak se můžeme dohodnout na spolupráci ad hoc, ale nemusíme na to mít rámcovou smlouvu,“ zdůvodnil to Jurečka s tím, že chce posílit právní oddělení úřadu.

Školství za externí smlouvy loni vyplatilo 90 miliónů. Bylo jich 3288 a již jsou ukončené.

„Rozumím tomu, že máme smlouvy na nezbytné externí posudky, ale nechápu, proč by zaměstnanci ministerstva měli mít ke svému platu navíc ještě externí smlouvu na činnost, která je v jejich pracovní náplni. Takových případů byla v roce 2013 celá řada,“ řekl Právu ministr Chládek.

Podle něho např. jeden zaměstnanec ministerstva si na vedlejšák přivydělal půl miliónu korun. V resortu loni šlo poradcům a auditorům podle informací na internetu skoro šest miliónů. Obdobnou částku zaplatilo třeba členům akreditační komise.

Nejvíc to vynášelo právníkům

Napojení na státní orgány vynáší hlavně právníkům. Někteří se opakují. Např. HVH Legal figuruje u dopravy a vnitra, kancelář Havel, Holásek and Partners pracovala pro dopravu a spravedlnost, Rowan Legal pro dopravu, průmysl a zemědělství.

Ministerstvo práce a sociálních věcí vyplatilo loni jen v druhém pololetí celkově 1,2 miliónu korun 15 poradcům, mezi nimiž byli i makroekonomové ČMKOS Martin Fassmann, který je poradcem Bohuslava Sobotky, či Jaroslav Ungermann, jenž teď radí Babišovi, a také nynější náměstkyně ministryně Zuzana Jentschke Stöcklová.

Na služby advokátů milióny

Dobře honorovalo poradce i ministerstvo pro místní rozvoj. Jen za půl roku jim vyplatilo více než 30 miliónů. V této částce nejsou zahrnuti advokáti, u kterých je uvedena cílová částka nebo poznámka, že byli placeni „dle advokátního tarifu“.

Ministerstvo spravedlnosti zaplatilo mj. právníkům jen za poradenství k novému občanskému zákoníku téměř 1,7 miliónu korun. Obrana v druhé půlce 2013 vydala za poradce 7,7 miliónu.

Vnitro stály loni jen právní služby téměř 4,9 miliónu Kč. České poště pak zaplatilo za zajištění služeb komunikační infrastruktury veřejné správy 2,4 miliónu korun.

Firma Microsoft za „architekturu projektu elektronické sbírky a elektronické legislativy“ dostala 16,9 miliónu. Přesto ministr Milan Chovanec (ČSSD) letos požádal o odklad úkolu předložit zákon o elektronické tvorbě právních předpisů na konec letoška.

„Je celá řada důvodů, které s vysokou pravděpodobností neumožní projekt dokončit,“ napsal ministr v žádosti vládě.

Reklama

Související témata:

Výběr článků

Načítám