Výbor souhlasil také s tím, aby se účinnost na dva roky odložila pro malé obce, pro které bude taková novinka znamenat velkou administrativní zátěž. Naopak odmítl pozměňovací návrh, aby smlouvy zveřejňovaly pouze podniky se stoprocentní majetkovou účastí státu. Podle některých by se pak tato podmínka dala jednoduše obejít například prodejem jediné akcie.

KOMENTÁŘE DNE:

Rozvrácená společnost? - Nad důsledky migrační krize se zamýšlí Thomas Kulidakis - Čtěte zde >>

Na jednání se strhla debata o tom, zda efektivita takového registru smluv vykompenzuje administrativní zátěž s ním spojenou. Bronislav Schwarz (ANO) například uvedl, že když se bavil se slovenskými kolegy, který registr užívají, řekli mu, že novinka pořádně nefunguje a nepodařilo se díky ní nic ušetřit.

Postavit ke zdi, objevilo se na internetu

První náměstek ministra vnitra Jan Sixta upřesnil, že by se smlouvy mohly nahrávat do již existujícího portálu veřejné správy, který má model pro vkládání dokumentů. Smlouvy a faktury by se do něj vkládaly jako otevřené PDF soubory, což by ale mohlo zabrat zhruba pět minut na jeden dokument.

Na jednání se strhla také debata o skupině Rekonstrukce státu. Ta zákon o registru smluv zařadila mezi normy, které jsou podle ní nezbytné k boji s korupcí. Někteří poslanci si stěžovali, že zástupci této organizace svým tlakem na politiky docilují toho, že politici nečiní svobodné rozhodnutí, ale politické rozhodnutí.

Zpravodaj zákonu Jan Chvojka například uvedl, že se na facebookovém profilu Rekonstrukce státu objevila výhrůžka. Pokud poslanci výboru nepodpoří zákon o registru smluv, měli by být „postaveni ke zdi“.

Jak ale upozornila Rekonstrukce státu, jednalo se pouze o cizí komentář k některému z příspěvků. "Na facebookovém profilu Rekonstrukce státu se nic o tom, že by poslanci měli být postaveni ke zdi, nikdy neobjevilo. Pan Chvojka si stěžoval na něco jiného: že nějaký z diskutujících napsal do komentáře pod nějaký náš příspěvek. Skutečně nemůžeme ručit za všechny diskutující," uvedl za organizaci Nikola Hořejší.

Smlouvy o toaleťáku

Poslanec Pavel Blažek (ODS) upozornil, že je kolem tohoto zákona tolik zájmu, jako by bez něj stát nefungoval. Přirovnal diskusi k pořekadlu ze socialismu: „My předstíráme, že pracujeme, a oni předstírají, že nás platí. Kdybych přetlumočil průběh diskuse o tomto zákonu, tak my předstíráme, že bojujeme proti korupci, a někteří novináři zatím ještě předstírají, že nám to věří,“ glosoval.

Jednání o zákonu ostře kritizoval. „Průběh debaty je v zásadě takový, že všechny ty malé obce, na které jsme poslali NKÚ, a nevím, co tam ještě všechno pošleme, tak těch se bude týkat zveřejňování každé pitomosti. Naopak může dojít k tomu, že tam, kde jsou opravdu nějaké toky peněz a nějaké rozhodování, se postupně lobbisticky dostává z působnosti tohoto zákona,“ dodal Blažek.

V nadsázce poznamenal, že demokracii ohrožují jiné věci než to, „že se zveřejňují nějaké smlouvy o tom, jestli se koupilo tolik a tolik toaleťáku nebo nekoupilo“. Demokracii podle něj naopak ohrožuje právě „počátek nesvobodného rozhodování“.

Komárek se zastal nevládních organizací

Na to zareagoval poslanec ANO Martin Komárek, který poznamenal, že se necítí být nesvobodný a činnost nevládních organizací chápe jako snahu zákon vylepšit. „Samozřejmě demokracii ohrožují i jiné věci, ale víme, že v této zemi je poměrně vysoká míra korupce, a cokoli proti ní uděláme, tak je podle mě dobře,“ řekl.

„Na straně lidu je pan Komárek, a kdokoli říká něco jiného, je nepřítel lidu,“ glosoval Blažek.