Vašemu hnutí ANO stoupají preference, vám obliba, vládě důvěra. Kdy přijde ale zklamání lidí z Babiše? Asi to nebude dlouho trvat, když lidem chcete zdražit benzín.

Lidé jsou netrpěliví, píší mi, kdy se už něco změní. Rozumím tomu. Problém našeho hnutí je, že lidé mají velká očekávání, ale 24 let se tady budoval určitý systém, systém vztahů, strany spolupracují spíše mezi sebou než s vládou. Navíc pravice neútočí na levici, ale na Babiše. Ve státním molochu je všechno složité, všechno trvá dlouho a mechanismy jsou nastavené tak, aby se zásadní změny nedaly prakticky provést. Třeba jen sestěhovat různé budovy ministerstva financí do jedné, abychom se vůbec mohli scházet s náměstky a řediteli odborů, představuje nesmírnou administrativní a byrokratickou překážku. Ale postupujeme kupředu, i když mnohem pomaleji, než jsem čekal. Mám z toho občas deprese, ale ještě se nehroutím.

Přestaňte si stěžovat, jak to bude s benzínem?

To nebyla stížnost, ale reálný popis stavu. Aféra se zdražením benzínu, jako důsledek změn financování ropných zásob, je typický příklad nesmyslů a zkratek, které se o mně či ANO šíří. Snažím se dělat určité projekty, hledat pro stát úspory. Česko je prakticky jediný stát, který sám ze svého financuje zásoby ropných produktů a pohonných hmot. Pokud přeneseme financování na nějakou agenturu nebo na dodavatele ropných produktů, ušetříme a ještě zamezíme podivným kšeftům se státními hmotnými rezervami.

Čerpací stanice mají dvě koruny marži, je tu velká konkurence, protože čerpacích stanic máme skutečně hodně. Navíc stát vlastní Čepro, které má své čerpací stanice, je součástí trhu. Předpokládáme proto, že zvýšený náklad by mohli distributoři pokrýt v rámci marže, takže na lidi by to nedopadlo. Ale opakuji, je to jeden z nápadů, jak získat peníze pro stát a současně efektivně řídit státní firmy, nikde není psáno, že se to udělá, je to otázka domluvy a jednání. Může to trvat rok a půl.

Třetí sazba DPH na léky, kterou navrhuje váš resort, ale skutečně spíše vypadá jako snaha se s nejmenšími ztrátami v příjmech vyhnout snížení DPH u potravin, se kterými koketovaly koaliční strany před volbami…

V programovém prohlášení jsme se zavázali ke snížení DPH u léků. Pokud byly ceny léků v resortu ministerstva financí, patřily k nejlevnějším v Evropě. Pak cenotvorba přešla do resortu zdravotnictví. Léky se plýtvá, jsou drahé, aféra střídá aféru, není jasné, jak se v téhle sféře reguluje, jsou tam naprosto neprůhledné pochody a obchody, což dopadá na lidi. Tak se to musí změnit, lidé by měli třeba právě u cen léků pocítit změnu systému.

To by spíše pocítili právě snížením cen potravin.

U potravin máme skutečně jednu z nejvyšších sazeb v Evropě. Pokud bychom měli snížit sazbu DPH, rádi bychom to spojili s elektronickou evidencí tržeb, jak to udělali v Chorvatsku. Což mimochodem nejsou registrační pokladny, ale registrace skutečně všech plateb, aby se zamezilo podvodům. Což ale popravdě není záležitost na jeden rok.

Jaké změny v DPH a v jakém čase jsou tedy v tomto volebním období z vašeho pohledu realistické?

My jsme se v koaliční smlouvě zavázali, že snížíme DPH na léky, knihy a nezbytnou dětskou výživu. Záleží také na vyjednávání s Evropskou unií, předpokládáme, že ke snížení DPH by mělo dojít v roce 2015. Zásadní prioritou v oblasti DPH je však omezení daňových úniků.

Když ale změny půjdou pomalu a složitě, jak říkáte, tak se vám nepodaří rychle vybrat o sto miliard daní více, zejména když hrozí, že řadu vašich projektů vám nemusí schválit koaliční partneři. Nebude tedy další období spíše soubojem Ano a ČSSD a KDU?

Mimochodem nikdy jsem neřekl, že rychle vyberu o sto miliard daní více, mluvil jsem o obrovské nehospodárnosti, plýtvání. Podle Evropské komise přichází Česká republika jen při podvodech s DPH a spotřební daní až o 100 mld. korun ročně.

Tenhle systém, ve kterém se pohybujeme, se tu budoval dvacet let. Je těžké do něj proniknout. My jsme na půdě sněmovny absolutní vetřelci. Nás se i z koaličních stran chodí ptát poslanci, jestli to s tím šetřením myslíme vážně a jestli chceme opravdu zakázat alkohol, když se ve sněmovně jedná. Jsme z jiného světa, ale kdybychom si mysleli, že se to nedá změnit, tak se o to nepokoušíme. Jen se obávám, že to zdaleka není práce na jedno volební období, možná ani na tři. My musíme veřejnosti pořád říkat, co děláme a jak to myslíme, a zároveň bojovat proti zaběhnutému systému, takže to vyžaduje dost úsilí.

Řekl jste, že občané musí mít pocit, že plýtvání skončilo. Jak se to pozná, co už mohl občan zaznamenat?

Co se týče ministerstva financí, tak jsme zastavili třeba nesmyslnou zakázku na logo úřadu za půl miliónu korun. Dosáhli jsme výrazné úspory na provozu informačního systému Státní pokladny ve výši 70 %. Dalo by se šetřit i mnohem víc, ale je tu podepsána spousta smluv, které nejde jednoduše zrušit, o byrokracii, která překáží v šetření provozu ministerstva, už jsem mluvil. Kontrolujeme všechny výdaje – já osobně ty nad 500 tisíc korun, první náměstek Lukáš Wagenknecht nad 50 tisíc korun. Ukázaly se rezervy v řádu stovek milionů korun v hospodaření s budovami v majetku státu kvůli nefunkčnímu centrálnímu registru administrativních budov (CRAB), který měl hospodaření racionalizovat.

Prosazujeme, aby se zveřejňovaly všechny smlouvy, které by stejně jako v zahraničí nabyly účinnosti až svým zveřejněním na internetu. Hned se ale objevují hlasy, že je třeba udělat přechodné období, nebo podmínit nutnost zveřejnění smluv jen pokutou. To je ale směšné, protože ty pokuty jsou malé. Existuje povinnost zveřejnit výsledky hospodaření firem. Zveřejnuje ale jen 60 procent z nich. To podle mne nemá efekt.

Nehrozí, že při přípravě rozpočtu na budoucí rok budeme spíše hledat prostředky na krytí rušení zdravotnických poplatků, stavbu nových mateřských školek, zvyšování penzí, což v konečné podobě trvale zvýší výdaje státní kasy a přitom nebude čas ani síly na racionalizaci a kontrolu výdajů, natož na jejich snižování?

Mně se moc nelíbí praxe, že si nějaký ministr řekne o „X“ miliard, nejlépe přes média, a tím mi vzkáže, abych ty miliardy někde našel. Já jsem už několikrát řekl, že než někdo přijde za ministrem financí, musí odkrýt toky peněz ve svém resortu. Pan Němeček má dvě miliardy zaparkované v SÚKL, můžeme jednat o tom, jak je do resortu zdravotnictví dostat, školky mohou stavět firmy za přispění EU, můžeme tu zakládat mnohem levnější dětské skupiny. Tady si ale každý zvykl přijít s nataženou rukou. Nepřemýšlí se, jak ušetřit u sebe, ale jak si vzít z veřejného rozpočtu.

Je pravda, že v programovém prohlášení jsou věci, které navýší výdaje, ale stále trvám na tom, že v transparentnosti výdajů je velký potenciál na získání potřebných prostředků do rozpočtu. Právě proto jsme spustili hloubkové prověrky resortů ANO.

Kdy dojde k nejbližší zkoušce soudržnosti koalice?

Na začátku dubna, kdy zveřejníme první obrysy rozpočtu se stomiliardovým schodkem. Už jen ten fakt, že rozpočet se dělá se schodkem, je pro člověka z byznysu divný. Povolební uspořádání nás předurčilo ke koaliční spolupráci, která se nikdy neobejde bez ústupků a kompromisů. Jsme v koalici s tradičními stranami, které se v uplynulých dvaceti letech na vládě několikrát podílely, a jejich pohled na její správu je odlišný od toho našeho. Můžeme to vidět na příkladu ČSSD, která ve Sněmovně občas spolupracuje s tradičními politickými stranami, než s námi. Nebude to snadné, ale věřím v úspěch, rozumnou dohodu.

Kdy by se podle vás mohlo v Česku přistoupit ke zvýšení daní?

Pokud se dostaneme do stavu, kdy přesvědčíme lidi, že se už nekrade, šetří, nejsou žádné skandály, pokud by za tohoto stavu přesto peníze na provoz státu nestačily, můžeme se bavit o zvyšování daní. Doufám, že k tomu nedojde.

S jakými opatřením proti daňovým únikům, proti korupci můžeme počítat, a hlavně které budou průchozí v koalici?

Zřídili jsme pracovní skupinu pro boj s daňovými podvody, která by v blízké době měla předložit komplexní návrh dalšího postupu. Prosazujeme zřízení centrálního registru účtů u ČNB, který okamžitě umožní zjistit existenci bankovních účtů podezřelých subjektů. A co se týče digitalizace daňové správy, tak jsme v kontaktu s chorvatskou a maďarskou daňovou správou. Zároveň analyzujeme zákon o jednom inkasním místě.