Hypotéza, že ohřívající se severní pól ovlivňuje počasí, je někdy nazývána „Santovou pomstou“.

Z výzkumu amerických expertů, o kterých informovala BBC, vyplývá, že nad severní polokoulí dochází ke změnám v atmosférickém proudění známém jako tryskové proudění (jet stream). To podle nich mění svou trasu, která je nyní delší a meandruje. Lidé to pociťují na počasí, které zůstává stejné po delší období, než je obvyklé.

Přesně to se děje během letošní zimy. Mrazivé sevření severozápadu USA a Kanady trvá od ledna a polevuje jen zvolna. Na druhé straně oceánu se čeští vlekaři už pomalu smířili s tím, že sníh letos prostě nebyl a nebude. Žádnou velkou změnu v charakteru počasí neavizuje ani dlouhodobá předpověď Českého meteorologického ústavu. [celá zpráva]

Za ochlazení může oteplení

Studii představila profesorka Jennifer Francisová na výroční konferenci Americké asociace pro vědecký pokrok (AAAS) v Chicagu, které mimochodem rovněž zasáhly kruté mrazy. A opět padlo na první pohled paradoxní vysvětlení: za ochlazení může oteplení. Konkrétně dlouhodobé oteplování Arktidy, které v poslední době nabralo dvoj- až trojnásobné tempo ve srovnání se zbytkem planety.

Tryskové proudění vzniká vlivem rozdílných teplot vzduchu v různých zeměpisných šířkách. Skládá se na každé polokouli ze dvou proudů, které mají přibližně trubicovitý tvar a směřují od západu na východ. Polární proud je silnější, doprovázejí jej větry o rychlosti přes 100 km/h, v extrému ale můžou nabrat až sedmisetkilometrovou rychlost. Je souvislý a značně zvlněný, takže nezřídka zasahuje výrazněji k jihu. Subtropický proud je slabší a méně souvislý a nachází se výš. Tryskové proudy objevili letci a v letecké dopravě se hojně využívá k úspoře paliva.

Rozdíl v teplotách mezi ohřátou vzduchovou masou z jihu a ledovým arktickým vzduchem je palivem pro tryskové proudění. Když je rozdíl velký, proud se zrychlí a „smete“ vše, co mu vstoupí do cesty, v tomto případě jsou to například překážky v podobě tlakových výší. Díky tomu se počasí častěji mění. Vzhledem k oteplování Arktidy je ale rozdíl v teplotách vzduchu menší a z tryskového proudění se tak stává líný had, který se kroutí a jednotlivé oblasti vysokého tlaku vzduchu spíše obtéká. To má za následek, že se charakter počasí delší dobu nemění, jako se to děje v těchto měsících.

Nad Severní Amerikou se přitom proud stáčí od severu na jih, kam vhání chladné počasí, zatímco nad Atlantikem vybírá zatáčku a vrací se od jihu k severu, takže do Evropy posílá teplý vzduch.

Schéma fungování tryskového proudění na obou polokoulích

Schéma normálního fungování tryskového proudění na obou polokoulích.

FOTO: Profimedia.cz

„Naznačuje nám to, že se mění meteorologické vzorce. A lidé už pozorují, že počasí v místě, kde žijí, už není, co bývalo,“ řekla BBC Francisová.

Meandrující tryskový proud podle ní v současnosti může za trvající zimu v USA, ale i bouře a záplavy ve Velké Británii, které trvají déle, než by se dalo považovat za normální. Tato situace ostatně souvisí i se situací v ČR. [celá zpráva]

„Můžeme očekávat, že se tohle bude stávat častěji,“ je přesvědčena Francisová.

Může za to člověk?

Vědci se zatím mohou pouze dohadovat, zda za současnou situací stojí lidská činnost, nebo se jedná o přirozený vývoj. Podle Francisové je na určení příčiny zatím brzo. „Arktida se rapidně otepluje jen posledních 15 let,“ připomíná, přičemž se sama kloní k variantě, že se jedná o trend související s globální změnou klimatu.

Na jejím výzkumu se podílí také Mark Serreze, ředitel amerického Národního datového centra pro sníh a led v Coloradu. Novou hypotézu, že ohřívající se severní pól ovlivňuje počasí, nazývá „Santovou pomstou“.

„Oteplování souvisí s úbytkem ledového příkrovu, který funguje jako víko oddělující oceán od chladného vzduchu. Když to víko odstraníme, napumpujeme do atmosféry teplo z oceánu,“ vysvětlil Serreze.