Loni na podzim dala rodičům na výběr, zda zůstat u povinnosti, nebo se přihlásit k projektu Škola bez domácích úkolů.

Výrazná většina rodičů, 89 procent, se však překvapivě rozhodla zůstat u povinných domácích úkolů. Zbytek, tedy 11 procent, si zvolil dobrovolnou variantu. Jaký důvod měli ti, kteří se přihlásili právě k dobrovolným úkolům? Ulehčilo se hlavně dětem, které domácí úkoly stejně nepsaly a jen sbíraly kázeňská napomenutí.

„Jde buď o děti, které jsou dost zapomnětlivé, takže dobrovolností se eliminují poznámky od učitelů, nebo děti, které jsou hodně šikovné a stačí jim, co slyší ve škole,“ popsala Právu zástupkyně ředitelky školy Hana Kramešová.

„Takové děti si příliš učivo nepotřebují doma procvičovat. Jsou zaměřené třeba na sporty a dřív musely dodělávat úkoly po večerech,“ dodala.

Co psycholog, to jiný názor

To byl také hlavní důvod, proč pedagogicko-psychologická poradna pro Prahu 3 projekt vypsala. „Doba pracovního zatížení je jiná než za totality. Rodiče si musí práci držet a scházejí se doma s dětmi poměrně dost pozdě. Místo aby doma řešili příjemné rodinné záležitosti, chystali se na večeři a povídali si, tak nutí děti k domácím úkolům a hádají se,“ vylíčil svou letitou zkušenost ředitel poradny Petr Klíma.

Výchovu nelze dělat jinak než soužitím, společně stráveným časem a do toho patří i povinnostidětský psycholog Jaroslav Šturma

Podle něj zrušení povinných domácích úkolů zlepšuje atmosféru a děti školu navštěvují raději. „Škola má na výuku denně pět šest hodin a myslím si, že odpoledne má dítě dělat něco jiného,“ domnívá se psycholog.

Nicméně někteří jeho kolegové z branže se na to dívají jinak. Dětský psycholog Jaroslav Šturma z Univerzity Karlovy připomíná, že bez úzké spolupráce školy s rodinou vzdělávat nelze.

„Úkoly bych bral jako záminku k tomu, aby rodiče byli konfrontováni s nároky, které na dítě škola klade, a nesli spolu se školou spoluodpovědnost. Rodiče mají pomáhat, ne ale tak, aby se těžiště vzdělávání přenášelo na rodinu. Mělo by to být spíše něco jako kondiční trénink. Má to být poutem mezi rodinou a školou, “ řekl Právu Šturma.

Vede k samostatnosti

Šturma sice připouští, že rodiče mají na dítě méně času, ale podle něj je to spíše důvod k zamyšlení, kde hledat rezervy. „Výchovu nelze dělat jinak než soužitím, společně stráveným časem a do toho patří i povinnosti,“ dodal.

Rodič by tedy měl úkoly i kontrolovat. Domácí úkol navíc slouží k lepšímu zapamatování látky, ke cvičení vůle a má vést k samostatnosti.

Do projektu dobrovolných úkolů se zapojila i pražská ZŠ Havlíčkovo náměstí. Jenže šlo jen o formální zapojení, protože na této škole domácí úkoly odepsali už před lety.

„U nás máme 85 procent dětí z romských rodin nebo ze sociálně znevýhodněného prostředí, takže pro nás to byla nutnost, protože ty děti doma úkoly stejně nedělají. Jsme zvyklí je všechno naučit ve škole,“ řekla Právu ředitelka školy Irena Meisnerová. Podle ní občas učitelé po škole zdarma doučují.

Škola se snaží udržovat školu v povědomí dětí jako přátelskou instituci, jinak by děti prý přestaly do školy chodit. „Říkáme, že děti nepřitáhneme přes rodiče, ale přes děti přitáhneme do školy rodiče,“ uvedla Meisnerová.

Kandidát na ministra školství Marcel Chládek (ČSSD) proti výuce bez domácích úkolů nemá výhrady, ale o plošné podpoře nápadu neuvažuje.

Vášnivé spory i ve světě

„Někde s nimi mají dobré zkušenosti, někde horší a jde to i bez domácích úkolů. Přiznám se, že jsem neměl rád domácí úkoly, a myslím si, že je nás i více, ale nechal bych to v kompetenci školy a učitele,“ řekl Právu Chládek.

O zrušení povinných domácích úkolů se uvažuje ve světě, často se ale spíš vášnivě diskutuje o jejich podobě.

Například někteří odborníci preferují, aby děti dostávaly jako zadání návštěvu výstavy nebo nějaký pátrací projekt. Domácí úkol má být zábavný, aby si k němu děti rády sedly. Někteří učitelé dokonce vymýšlejí křížovky.

Ve Francii se o rušení domácích úkolů veřejně debatuje, v Británii loni zrušili kvóty určující, kolik času mají děti trávit domácími školními povinnostmi.