Sestavování vlády může vyústit v politické drama

Českou republiku hned zkraje roku čeká jedna z nejdůležitějších událostí – sestavení vlády. Po loňských parlamentních volbách skládají vládní tým zástupci ČSSD, hnutí ANOKDU-ČSL. Pravděpodobný budoucí premiér, předseda sociálních demokratů Bohuslav Sobotka se chystá za prezidentem Milošem Zemanem se seznamem svých ministrů na Tři krále.

Představitelé vznikající koalice představují koaliční smlouvu. Na snímku Andrej Babiš, Bohuslav Sobotka a Marian Jurečka

Představitelé vznikající koalice s koaliční smlouvou. Na snímku Andrej Babiš, Bohuslav Sobotka a Marian Jurečka

FOTO: Petr Hloušek, Právo

Zeman již dopředu avizoval, že k některým navrženým jménům má výhrady, a rozpoutal tak debatu, zda má hlava státu premiérovi do sestavování vlády co mluvit. Sobotka tvrdí, že ne, Zeman má za to, že ano. Pokud budou obě strany trvat na svém, čeká Českou republiku dosud nevídaný ústavní konflikt a vleklý kompetenční spor. A do jeho vyřešení by pravděpodobně Česku dál vládl „Zemanův“ kabinet v demisi premiéra Jiřího Rusnoka, jenž nemá důvěru Sněmovny.

Nový občanský zákoník: Změna do každé rodiny

Od 1. ledna 2014 platí nový občanský zákoník. Když se napíše, že je to norma vydaná pod č. 89/2012 Sb., není na první pohled zřejmé, jak obrovský dopad tato totální rekodifikace českého soukromého práva má. Ve skutečnosti to znamená změnu zhruba tří tisíc paragrafů, která zasáhne do života všech občanů České republiky.

Nový občanský zákoník nahradil nejen dosavadní občanský zákoník, který měl kořeny v roce 1964, ale i některé další právní předpisy, například zákon o rodině nebo zákon o vlastnictví bytů. Práce na novém zákoníku začaly v roce 2000, jeho definitivní podobu úspěšně poslala do parlamentu vláda Petra Nečase (ODS).

Nový občanský zákoník klade větší důraz na osobnostní práva před majetkovými vztahy a ponechává více prostoru pro dohodu stran. Novými pravidly se bude řídit například dědictví. Bude také možné osvojit si zletilou osobu. Větší právní ochranu získala zvířata, zákoník o nich říká, že „mají zvláštní význam a hodnotu již jako smysly nadaný živý tvor“. Větší oporu pro výchovu dostanou rodiče, ti budou mít právo usměrňovat dítě za pomoci přiměřených výchovných opatření.

Některé změny, které přináší nový občanský zákoník
Od ledna se mění pravidla pro nakupování na internetu
Přehledně: Co se od ledna změní pro vlastníky bytů
Nový občanský zákoník přinese revoluční změny v dědictví
Nový občanský zákoník výrazně ovlivní nájmy statisíců lidí

To je jen velmi hrubý náčrt změn, které nový občanský zákoník přináší. Kritici mu vyčítají, že přinese do právního řádu nestabilitu už jen tím, že zavádí kolem šesti tisíc nových pojmů a soudy se s nimi budou vyrovnávat za pochodu. Zdvižené obočí vyvolal i jazyk normy, který oživuje některé starší formulace a právní instituty, například právo pastvy.

Supervolební rok

Rok 2014 je označován jako supervolební. Konat se budou hned troje volby: do europarlamentu, do obecních zastupitelstev a do třetiny Senátu.

Evropské volby se v ČR uskuteční 23. a 24. května. Z celkového počtu 751 europoslanců budou Češi volit 21 svých zástupců, kteří dostanou mandát na pět let. Oproti minulému volebnímu období budeme mít o jednoho europoslance méně, což souvisí s celkovým snížením počtu křesel v Evropském parlamentu ze současných 766 na budoucích 751. Strany a hnutí v těchto volbách podávají pouze jedinou kandidátní listinu, neboť celá republika je jedním volebním obvodem.

Volby v pražských Řepích

FOTO: Ondřej Kořínek, Novinky

Volby do třetiny Senátu se budou konat ve druhé polovině roku, obmění se 27 z 81 mandátů. Přesný termín ještě určí prezident. Už v lednu se ale uskuteční doplňovací volby do Senátu ve volebním obvodu Zlín, a to poté, co mandát senátora zanikl Tomiu Okamurovi, jenž byl zvolen poslancem.

Na podzim budou občané volit také do zastupitelstev obcí. Přestože lidé mají v těchto volbách možnost vybírat kandidáty, kteří budou rozhodovat o dění bezprostředně v místě jejich bydliště, k urnám se moc nehrnou. Při posledních obecních volbách byla účast jen 48,5 procenta. Zvlášť sledované budou komunální volby v Praze. Pražané v nich budou vybírat nástupce současného vedení složeného výhradně ze zastupitelů TOP 09 v čele s primátorem Tomášem Hudečkem.

Praha a její podzemní stavby. Otevřou se?

Hudeček se v čele hlavního města potýká s kauzou, jejíž další řešení nebo neřešení může výsledky voleb do značné míry ovlivnit. Pražany totiž zajímá, zda po několika letech, kdy žili na jednom velkém staveništi, bude nakonec otevřen tunelový komplex Blanka. Ten se staví od roku 2007 a měl být v provozu již v roce 2012. Nakonec bylo otevření kvůli problematickému financování stavby odsunuto na květen 2014. Původně se počítalo s náklady ve výši 21 miliard korun, v současnosti vychází najevo, že konečný účet bude dělat kolem 38 miliard. V souvislosti s tímto dramatickým nárůstem nákladů dostává slovo „tunel“ v myslích Pražanů i jiný význam než jen označení dopravní stavby.

Za této situace přišel primátor Hudeček s tvrzením, že smlouva, kterou předcházející vedení Prahy uzavřelo s firmou Metrostav, je od začátku neplatná. S lehkou ironií tak lze říci, že letošní rok by mohl přinést odpověď na otázku, zda se Blanka otevře, nebo ji Pražané svépomocí zase zasypou. [celá zpráva]

Tunel Blanka

Tunel Blanka

FOTO: Mapy.cz

Otazníky visí také kolem dalšího pražského podzemního projektu, jímž je prodloužení linky A metra na jejím západním konci o čtyři stanice. Zprovoznění úseku z Dejvické do stanice Nemocnice Motol je sice plánováno na rok 2014, i v případě této stavby však existují nejasnosti o jejím financování. Očekávaly se náklady ve výši necelých 19 miliard, z nichž osm miliard měl tvořit příspěvek z evropských fondů. Celková cena časem nabobtnala na 22,5 miliardy. Okolnosti stavby prověřuje ÚOOZ, jenž ke kauze přišel jako v mafiánském filmu přes vyšetřování incidentu, při němž mělo auditora dohlížejícího na stavbu z dálnice vytlačovat jiné auto.

Zájemci od sbotního rána proudili rozestavěnými tunely pražského metra A do Motola.

Rozestavěné tunely pražského metra A do Motola při konání dne otevřených dveří

FOTO: Petr Janiš, Právo

Zatím posledním dějstvím je rekordní pokuta ve výši 4,2 miliardy, kterou Dopravnímu podniku hl. m. Prahy uložilo ministerstvo financí za porušování zákona o veřejných zakázkách. Navíc hrozí, že dopravní podnik přijde také o jedenáctimiliardový úvěr Evropské investiční banky, ze kterého už ale 8,5 miliardy vyčerpal.

Důl Paskov: Dědictví za miliardu

Srovnáme-li nesrovnatelné, můžeme nabýt dojmu, že zatímco v Praze se díry v zemi pracně vykopávají, na opačném konci republiky panuje obava z jejich uzavírání. Řeč je o ztrátovém černouhelném dole Paskov, který hodlá jeho provozovatel, firma OKD, na konci roku 2014 uzavřít.

Definitivně se o osudu Dolu Paskov rozhodne do 31. března. Do té doby má stát říci, zda se bude nějakým způsobem podílet na udržení ztrátové těžby v zájmu zachování pracovních míst. Pokud firmě s řešením situace nepomůže, společnost důl na konci roku 2014 ukončí těžbu a důl zavře. Šachta přitom zaměstnává 2100 vlastních lidí a další 400 pracovníků dodavatelských firem.

Důl Paskov na Frýdecko-Místecku

Důl Paskov na Frýdecko-Místecku

FOTO: Jiří Tomaškovič, Právo

Další varianta počítá s tím, že OKD bude důl na své náklady provozovat až do konce roku 2016 a stát pak zaplatí jeho technickou likvidaci a bude se podílet na vyplacení sociálních dávek pro propuštěné zaměstnance dolu. Zvažuje se také, že by stát po roce 2016 důl koupil za symbolickou jednu korunu.

Tak jako tak si český státní rozpočet musí připravit minimálně miliardu korun. V případě uzavření dolu již příští rok ji bude muset vynaložit na sociální dopady propuštění zhruba 1500 lidí a na vytváření nových pracovních míst pro ně. Varianta s podporou státu přijde podle propočtů ministra průmyslu a obchodu v demisi Jiřího Ciencaly na 1,3 miliardy.

Sport Politika = Olympiáda v Soči

Ruské přímořské letovisko Soči bude od 7. do 23. února hostit XXII. zimní olympijské hry. Olympiáda má být výkladní skříní současného Ruska a ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi na její bezchybné organizaci velmi záleží. Moskva na ni vynaloží přes 50 miliard dolarů (asi bilión korun), budou to tak zřejmě nejdražší olympijské hry v dějinách. Kvalifikovali se na ni sportovci z 65 zemí světa.

Letecký záběr olympijského areálu v Soči

Letecký záběr olympijského areálu v Soči

FOTO: Profimedia.cz

Na sportovní svátek v Soči však už dopředu padá několik stínů, které vyplývají z jeho politického přesahu. Ze západního světa se na adresu Ruska ozývají kritické hlasy upozorňující na deficit demokracie, potlačování svobody médií a hlasu opozice a v poslední době také na diskriminaci homosexuální menšiny. Řada státníků na olympiádu svůj postoj vyjádřila tím, že do Soči nepřijedou, mezi nimi například prezident USA Barack Obama, prezidenti NěmeckaFrancie Joachim Gauck a Francois Hollande, britský premiér David Cameron nebo místopředsedkyně Evropské komise Viviane Redingová. Český prezident Miloš Zeman se naopak na olympiádu vypraví.

Hry budou probíhat za mimořádně přísných bezpečnostních opatření. Moskva se obává sebevražedných atentátů, jaké provádějí na ruském území islámští separatisté z Čečenska nebo Dagestánu. V červenci vyzval jejich vůdce Doku Umarov, aby upřeli veškeré síly k tomu, aby se olympiáda neuskutečnila.

EU předsedají zadlužení Řekové

Od 1. ledna 2014 se předsednictví v Evropské unii ujalo dluhy zmítané Řecko. Na půl roku budou zástupci ekonomicky ztrápené helénské republiky svolávat a řídit veškerá jednání Rady EU a zastupovat EU při kontaktech s dalšími zeměmi a mezinárodními organizacemi. Zároveň předsednická země může svého postavení využít k prosazování a zviditelňování vlastních cílů, jichž hodlá dosáhnout.

Ilustrační foto

FOTO: Ondřej Kořínek, Novinky

Řecko už představilo svůj plán předsednictví, který zaujal především svou úsporností. Jako by Řekové chtěli ukázat, že to s šetřením myslí vážně, nechtějí za předsednictví utratit víc než 50 miliónů eur (cca 1,35 miliardy Kč). Ve srovnání s Francií, která se v roce 2008 v této funkci rozšoupla a utratila 175 miliónů eur (téměř 6,5 miliardy Kč), je to úctyhodný závazek. K jeho naplnění má vést například omezení výdajů na cestování. Na všechna jednání budou muset představitelé EU létat do Atén.

V polovině roku Řeky v čele EU nahradí Itálie, tedy další středomořská země, která se potýká s vysokým zadlužením. Za italského předsednictví bude možná EU řešit nemalý organizační oříšek. V září totiž půjdou Skotové hlasovat v referendu o odtržení od Velké Británie. Pokud skutečně vznikne samostatné Skotsko, bude nově vzniklý stát automaticky členem EU? V tom zatím není jasno. [celá zpráva]