Ty totiž svým působením překonávají stávající antibiotika, a navíc fungují i tam, kde dnešní léčiva selhávají.

„Každý organismus se přizpůsobuje svému prostředí tak, aby v něm přežil. Přesně to dělají i bakterie, které se my lidé snažíme v dnešní době likvidovat pomocí antibiotik. Bakterie se stále adaptují na nové podmínky, mutují a získávají rezistenci vůči antibiotiku,“ vysvětlil vedoucí výzkumné skupiny René Kizek z Ústavu chemie a biochemie Mendelovy univerzity a Středoevropského výzkumného institutu CEITEC.

Na projektu pracovali přes pět let

Pro boj s rezistentními bakteriemi chtějí brněnští vědci použít selenové nanočástice, jejichž velikost je těžko představitelná jedna miliardtina metru. Dokážou účinně bojovat i s tak extrémně odolným soupeřem, jakým je zlatý stafylokok. Ten je zodpovědný za řadu obtížně léčitelných infekcí a může být pro pacienta velmi nebezpečný.

„Testovali jsme nanočástice stříbra a selenu. Testy nám ukázaly, že tyto kovy ve formě nanočástic zlatého stafylokoka zabíjejí, ale zároveň nepředstavují nebezpečí pro lidské tělo. Selenové nanočástice přitom předčily ty stříbrné, proto jsme se rozhodli vydat touto cestou,“ spokojeně konstatoval Kizek, jehož tým na projektu pracuje už více jak pět let.

Nyní výzkumníci hledají způsob, jak nanočástice uchytit a fixovat na obvazech, gelech ale i podlahách nebo stěnách, v nemocnicích by totiž takto mohly sloužit jako nepřekročitelná hráz proti bakteriím.

Využití v praxi

„V těchto dnech jednáme s výrobcem podlahových krytin a interiérových obkladů k využití výsledků výzkumu při výrobě speciálních podlahových či jiných krytin, které mohou být dodávány například do nemocnic či laboratoří. Pokud se dohodneme na spolupráci, mohou se výsledky výzkumu našich vědců velmi brzy uplatnit i v praxi,“ doufá ředitel Centra transferu technologií Mendelovy univerzity Robert Plaga.

Selenové nanočástice mají před sebou i klinické zkoušky, které ukážou, zda se mohou skutečně široce uplatnit k lékařské praxi, nejbližší možné využití by přitom mohlo být při léčbě a hojení těžkých popálenin.

S nanočásticemi přitom brněnští vědci už slavili několik úspěchů. Objevili například speciální dopravníky léků proti rakovině, které dokážou účinnou látku „dovézt“ v těle až přímo k nádoru, a nedochází tak k nebezpečnému zasažení okolní tkáně. „Pokud použijeme magneticky aktivní nanočástice, získáme ideální prostředek pro cílený transport léčiv v lidském těle. Tato metoda by přinesla výrazný pokrok při léčení různých onemocnění,“ dodal Kizek.