„Ženy, které tím oddalují svůj tvrdý dopad na ulici, bydlí například u přátel, rodinných příslušníků, na ubytovnách. Podle mého odhadu bude v celém Česku až pět tisíc žen, které od úplné ztráty domova dělí jen pomyslný krok,“ řekla Právu Kristýna Ciprová ze společnosti Jako doma, která se věnuje bezdomovectví z genderového pohledu a umožňuje ženám bez domova zapojovat se zpět do společnosti např. vařením pro veřejnost.

Podle údajů Českého statistického úřadu z roku 2011 je u nás 11 496 osob bez domova, z toho je 2473 žen. Jenže sčítání nezahrnovalo lidi, kteří jsou mimo systém služeb pomoci.

Brala jsem si půjčky, abych mohla žít jako před důchodem. Teď mám exekuce na důchod, pracuji na osobním bankrotu.Marie

„V Praze se přitom číslo bezdomovců šplhá podle odborníků až k osmi tisícům, ženy tvoří až třicet procent,“ upozorňuje Ciprová s odvoláním na výzkum Zaostřeno na ženy, provedený společností Jako doma.

Šetření probíhalo letos od dubna do srpna v Ostravě a v Praze, zúčastnilo se ho 50 žen z azylových domů pro matky s dětmi, z nízkoprahových center a osloveny byly i ženy žijící na ulici.

„Klasických bezdomovkyň je v Ostravě několik set,“ řekl Právu Ivo Křížka, vedoucí Charitního domu sv. Benedikta Labre v Ostravě s tím, že skryté bezdomovectví se v jejich městě může týkat další stovky žen. Nízkoprahové denní centrum jejich charity navštíví v průběhu roku až 60 žen bez domova. Do podobného zařízení se může dostat člověk ve zdánlivě dobré životní situaci.

Důchod nestačil

Dokládá to i příběh 65leté Marie, která pracovala jako učitelka jazyků. Když ovdověla, ztenčila se jí částka na útratu a snížila se její životní úroveň. „Brala jsem si půjčky, abych mohla žít jako před důchodem. Teď mám exekuce na důchod, pracuji na osobním bankrotu,“ říká Marie, která se zúčastnila šetření Zaostřeno na ženy.

Na ženách přitom podle společnosti Kruk, jež spravuje mj. pohledávky bank, telefonních operátorů či poskytovatelů energií, často leží tíha rodinného rozpočtu, a jsou to ony, které rozhodují o rodinných financích.

„Ženy, které spravují domácí rozpočet, staví pravděpodobně na první místo potřeby spojené s jídlem pro své nejbližší a uspokojení jejich základních potřeb. Teprve pak se zabývají složenkami,“ říká Krzysztof Rózycki, generální ředitel Kruk s tím, že nejvíc zadlužených žen, téměř tři a půl tisíce, bydlí v Moravskoslezském kraji, druhé jsou střední Čechy se třemi tisíci zadluženými ženami. Nejvyšší dluh má pak obyvatelka Moravskoslezského kraje − 1 652 384 korun.

Těžká cesta zpět

Když žena přijde o střechu nad hlavou, její rodina či okolí ve větší míře projevují ochotu problém sdílet. Je to zákonité, žena na ulici ve srovnání s muži mnohem víc prožívá bezpečnostní rizika.

„U mužů je častým důvodem pádu přecenění svých sil, které je ale současně může vrátit zpátky. Když nevíte, jak složité něco je, nebojíte se toho tolik. Pro ženy však může být pobyt na ulici nejen hlubokou psychickou zátěží, ale zejména doživotním cejchem a překážkou při hledání partnera,“ řekl Právu Jan Malec, duchovní otec projektu sociální kampaně neziskové organizace DivaDNO a České televize, v níž se lidé ohrožení sociálním vyloučením a bezdomovectvím objevují místo klasických rosniček v televizním zpravodajství o počasí ve vysílání Studia 6 Víkend.

Podle odborníků ženy svoji situaci, kdy se ocitnou na ulici, řeší mnohem obtížněji i proto, že sociální služby nepočítají s tím, že mají jiné potřeby než muži.

Že by pro ženy bez domova byl problémem mužský personál, si ale nemyslí Marcela Stryjová, ředitelka Centra sociálních služeb pro ženy a matky s dětmi v Ostravě. „U nás jsou v zařízeních Armády spásy pro ženy pečovatelkami pouze ženy. U sociálních pracovníků máme i muže, je ale na klientovi, koho si vybere,“ poznamenala.