Veřejná služba měla být jakýsi bič na chronické pobírače dávek. Její zastánci ji hájili slovy, že díky ní nezaměstnaní nepřijdou o pracovní návyky. Oponenti ale argumentovali tím, proč by si měl někdo odpracovávat nárok na dávky, když do sociálního systému řádně přispíval placením sociálního pojištění.

Musíme lidi vychovávat, že když po státu něco chtějí, je třeba, aby státu také něco odevzdali.Lenka Kohoutová (ODS)

V praxi se pak množily stížnosti na šikanu a kvůli mnoha výhradám ji Ústavní soud zrušil. Asi nejpodstatnější výtkou bylo, že za každou práci si zaslouží občan mzdu, což veřejná služba neumožňovala.

Před volbami se však veřejná služba vrací do hry. Jako vábničku ve svém programu ji představuje například ODS. „Musíme lidi vychovávat, že když po státu něco chtějí, je třeba, aby státu také něco odevzdali,“ řekla Právu expertka na sociální problematiku ODS Lenka Kohoutová.

Podle ní by se měla veřejná služba vztahovat na osoby, které by byly v evidenci déle než půl roku, což by pro lidi mladší 50 let znamenalo, že by už byli bez podpory v nezaměstnanosti.

Pokud by chtěli pobírat všechny sociální dávky, museli by podle ODS odvést až 80 hodin veřejné služby měsíčně. Jinak by dostali jen existenční minimum, které dnes činí 2200 korun. Pracovní dobu by si mohli sami rozvrhnout, aby si mohli zajistit čas na hledání práce.

Mělo by se také jednat o „důstojnou“ práci, do níž Kohoutová řadí třeba i úklid.

Služba: podmínka pro podporu bydlení

Kohoutová ale zdůraznila, že v první řadě by se měly stabilizovat úřady práce, aby opět začaly nabízet a zprostředkovávat práci. Podle ní se budou muset doladit ještě detaily tak, aby návrh byl v souladu s verdiktem Ústavního soudu. Dokonce se prý uvažuje i o tom, že by veřejná služba byla honorována.

Koncept podobný tomu z dílny ODS už před časem přijala TOP 09, hlavním rozdílem ale je, že na veřejnou službu mohli být posláni nezaměstnaní už po dvou měsících v evidenci úřadů práce. Strana se svého nápadu nevzdává. Její místopředseda Pavol Lukša tvrdí, že v Moravskoslezském kraji, kde je vysoká nezaměstnanost, měla veřejná služba úspěch.

„Zpřísnění vedlo k tomu, že při odmítnutí nabídky práce se dotyčným nezaměstnaným snižovala výše dávek či byly dokonce odebírány. Notoričtí zneužívači dávek a odmítači práce tak byli motivováni si své dávky odpracovat,“ uvedl například Lukša v dopise ministru práce Františku Koníčkovi, v němž ho vyzývá, aby veřejnou službu obnovil.

Ale i on připouští, že by si nezaměstnaní za veřejnou službu měli vydělat peníze navíc a že by měla být povinná až pro osoby, které jsou nezaměstnané dlouhodobě.

Veřejné službě se nebrání ani hnutí ANO miliardáře Andreje Babiše. Podle garantky jejich sociálního programu Jany Hanzlíkové je nejdůležitější, aby byl lépe nastaven kontrolní systém, v jehož rámci by se měly posuzovat potřeby rodin, nikoli jen kompenzovat hledání zaměstnání.

Veřejná služba by pak byla podmínkou pro výplatu třeba příspěvku na bydlení a v hmotné nouzi. Není jasné, po jaké době by se měla veřejná služba nezaměstnaných týkat, ale podle Hanzlíkové by to mělo být po delší době než šest měsíců. Podle ní by veřejná služba neměla zabrat více než 80 hodin měsíčně. Důraz by se měl klást i na to, aby služba odpovídala kvalifikaci nezaměstnaného.

ČSSD pošilhává po Rakousku

Levice se shoduje, že veřejná služba, jak byla chápána dosud, by už fungovat neměla. Ale snad jen v programu SPOZ stojí formulace, která nasvědčuje tomu, že by práci podmiňující výplatu dávek zavedla.

„Navrhneme vázat výplatu sociálních dávek na pracovní začlenění příjemců těchto dávek, například formou veřejně prospěšných prací,“ stojí v programu.

„Pokud bude výkon určité části veřejně prospěšných prací zabezpečen občany, kteří potřebují dávky, nebudeme přece platit za tu danou práci dvakrát. Předpokládáme, že finance plánované na ‚mzdy‘ za veřejně prospěšné práce umožní realizovat větší objem práce. Jedná se o veřejné zdroje, a je tedy logické, že společnost právem očekává určitou protihodnotu, například ve formě výkonu veřejně prospěšných prací,“ sdělil Právu ministr práce a lídr SPOZ ve středních Čechách František Koníček.

Podle stínového ministra práce a sociálních věcí ČSSD Romana Sklenáka stačí pro udržování nezaměstnaných v pracovním zapojení institut veřejně prospěšných prací, kdy nezaměstnaní za mzdu dotovanou státem pracují v městských firmách a organizacích.

Sklenák hledá inspiraci v Rakousku, kde za aktivní hledání práce, rekvalifikační kurzy a další aktivity dostávají nezaměstnaní finanční bonusy.

Sklenákův protějšek Miroslav Opálka (KSČM) připouští, že by veřejná služba mohla existovat, ale musela by být placená. Rozdíl mezi ní a prospěšnými pracemi by byl v tom, že by nebyla určena jen pro obce, ale například i pro neziskovky se sociálním zaměřením.