Pane policejní prezidente, s jakým časovým předstihem jste se dozvěděl o zásahu detektivů z ÚOOZ na Úřadu vlády, o zatýkání poslanců a šéfů tajných služeb? Jak jste na to reagoval?

V souvislosti s tímto případem bych nehovořil jen o zásahu na Úřadu vlády. Celý ten případ je daleko složitější, prověřuje se zhruba od začátku roku 2012 a po celou dobu je pod dozorem Vrchního státního zastupitelství v Olomouci.
Ať už v pozici náměstka policejního prezidenta, nebo pak policejního prezidenta jsem byl informován minimálně v tom rozsahu, v jakém jsem měl být.

O konkrétním datu a termínu zásahu jste informován byl? Šlo například o to, aby proti detektivům nezasáhla ochranná služba.

To jsou věci, které fungují. Realizace podobného rozsahu se u policie provádějí často.
Navíc policie není jen Útvar pro odhalování organizovaného zločinu (ÚOOZ) a Útvar pro odhalování korupce a finanční kriminality (ÚOKFK). Tato konkrétní realizace se připravovala několik týdnů a samozřejmě při její přípravě musí útvar spolupracovat uvnitř policie s lidmi, kteří za to odpovídají.

Musí být podle vás policejní prezident o takto závažné věci bezprostředně předem informován?

Policejní prezident řídí policii a neumím si představit, že by u policie byly řešeny věci, o nichž by řídící aparát neměl povědomí.

Jak akci hodnotíte z dnešního pohledu? Mám na mysli způsob jejího provedení, načasování a to, zda byla podle vás oprávněná. Vytkl jste vedení ÚOOZ něco?

Celá činnost policie byla od začátku prověřování tohoto případu pod dozorem státního zastupitelství. Veškeré úkony byly vedeny a i současné je vyšetřování vedeno přímo Vrchním státním zastupitelstvím v Olomouci.
Plánované prověřování bylo konzultováno s VSZ Olomouc, pravidelně se konaly kontroly spisu. To vše zákon předpokládá a to vše se dělo.
Veškeré úkony, žádosti o povolení domovních prohlídek byly předkládány státnímu zástupci, případně o nich rozhodovaly soudy, vždycky byla zjišťována důvodnost takového úkonu a podmínky, které je třeba splnit při jeho povolení.
Byly zjištěny skutečnosti, které odůvodňovaly zahájení trestního stíhání, a vše proběhlo v souladu se zákonem.

Zákrok se však stal politickým tématem. Měl vliv na pád vlády a bývalý premiér Petr Nečas při jeho hodnocení dokonce překonal své dřívější výroky o partě policejních plukovníků. Myslíte, že jste se dostatečně zastal policie, když říkáte, že jste žádné pochybení neodhalili? Co říkáte na tu kritiku?

Myslím, že nejen já, jako policejní prezident, jsem se k celé realizaci tohoto případu vyjadřoval. Už na začátku jsem deklaroval, že přijmu veškeré podněty a stížnosti a postup policie prověříme.
Pak budu odpovědně konstatovat, zda policie pochybila, či nikoli. Provedli jsme vnitřní kontrolu postupu policie, stížností a podnětů se sešla celá řada. Řešily je příslušné subjekty a já nemám jedinou indicii, která by nasvědčovala tomu, že postup policie byl nezákonný.
Naopak. Veškeré úkony, které policie provedla, byly řádně odůvodněny, byly v souladu se zákonem. Musím v tuto chvíli konstatovat, že na postupu policie nebylo zjištěno žádné pochybení.

Můžete tedy na kritiku Nečase nějak reagovat? Byla z jeho strany fér vůči policii, nebo přestřelil?

Samozřejmě si uvědomuji, že podobné případy přinášejí různé pohledy, policie se tím ale nemůže nechat ovlivňovat. Ta má za úkol prověřit poznatky a informace, které naznačují, že mohl být porušen zákon.
Musí je prověřit pokud možno co nejrychleji, nejdůsledněji a nestranně. Nemám pocit, že by tomu v tomto případě bylo jinak.

Kde je podle vás hranice mezi nezávislostí policie a nepřípustným ovlivňováním politiky?

Pokud bude dodržena zákonnost, což znamená, že policie v souladu se zákonem prověřuje či vyšetřuje a je tu zajištěn dozor státního zastupitelství, a jsou splněny podmínky platné právní úpravy, tak si neumím představit, že by tu mělo být něco víc.
Co víc má být žádáno, než aby byla dodržena zákonnost? Pokud policie postupuje v souladu se zákonem, nikdy se nemůžeme bavit o tom, že by zde docházelo k nějakému ovlivňování.

Olomoucký vrchní státní zástupce Ivo Ištvan byl v té době pozván na Hrad. Kdyby byl osloven šéf ÚOOZ Robert Šlachta a takové pozvání přijal, vytkl byste mu to?

Nebudu hodnotit věci týkající se státního zastupitelství. V policii máme nastaven systém tak, že ředitelé o věcech, které souvisejí s výkonem jejich funkce, informují svého nadřízeného.
Za policii má odpovědnost policejní prezident a byl bych velmi rád, aby tomu tak bylo i do budoucna.

Kdyby si tedy nejvyšší politik v zemi pozval na kobereček špičkového policistu, připadalo by vám to v pořádku?

Pokud by měl potřebu jednat o věcech týkajících se policie, předpokládám, že by jednal s policejním prezidentem.

A pokud by nabídku přijal, řekl byste mu jako nadřízený: K tomu Zemanovi jste chodit neměl?

Jsem přesvědčen, že by mě o tom ředitel ÚOOZ informoval a že by takové jednání případně probíhalo za účasti policejního prezidenta.

Celý rozhovor čtěte v sobotním vydání deníku Právo.