V jednom z dokumentů informuje major StB Farkač o odeslání 2000 korun na úhradu ubytování Bahra a jeho rodiny v karlovarském hotelu Moskva, kde německý politik strávil v dubnu 1966 šest nocí. „Zbytek částky nechť použije soudruh Zunt k úhradě přípitku 'becherovkou' u ředitele továrny Moser, kam přijede Bahr s rodinou na exkurzi 8. 4. 1966,” sděloval náčelník druhého odboru StB.

Později zaslala tajná policie i podrobný rozpis úhrad za tehdejšího mluvčího západoberlínského senátu (městské vlády), vedeného pozdějším kancléřem Brandtem.

Bahr, který je žijící legendou německé sociální demokracie, ale odmítl, že by si nechal platit své soukromé cesty od StB. „Nemohu za to, že si tajná služba ČSSR myslela, že si sama musí schvalovat peníze a nechávala si poukazovat částky za přenocování v hotelu. Já jsem za ten hotel zaplatil sám,” řekl Bildu.

O rok později se podle záznamů StB Bahr, již vysoce postavený pracovník na bonnském ministerstvu zahraničí, setkal v Bad Godesbergu s doktorem Severem, československým lékařem, který měl ve Františkových Lázních na starosti léčení Bahrovy manželky. Ten byl spolupracovníkem StB.

„K zaplacení lázeňského pobytu paní Bahrové dr. Sever sdělil, že se mu podařilo při rozhovoru s generálním ředitelem československých lázní dr. Kocábem dosáhnout toho, aby byl celý pobyt uhrazen z jeho fondu,” stojí podle Bildu ve zprávě tajné policie a v další StB uvádí i odbor, který měl zařizování pobytu Bahrovy manželky na starosti.

Léčbu platila německé pojišťovna 

Její léčbu však nakonec zaplatila západoněmecká zdravotní pojišťovna, která hradila i zahraniční lázeňské kúry. Pro ČSSR to znamenalo „přítok tvrdé měny”, pochvalovala si podle Bildu StB.

„Pro nás bylo zajímavé spojit Františkovy Lázně s možnostmi německého lázeňského systému, který umožňoval Němcům jezdit do ČSSR na léčení. Pomohlo to oběma stranám. Pobyt v lázních si tehdy moje žena zaplatila sama.”