Konkrétně proto, že v 90. letech přivedl z pozice ředitele do konkurzu frýdecko-místeckou firmu HP Construct. Obchodní zákoník totiž říká, že „členem statutárního nebo jiného orgánu právnické osoby, která je podnikatelem, nemůže být ten, kdo vykonával kteroukoli ze srovnatelných funkcí v právnické osobě, na jejíž majetek byl prohlášen konkurz“.

Tento zákaz platí ještě tři roky ode dne právní moci usnesení o zrušení konkurzu. K tomu v případě firmy HP Construct podle obchodního rejstříku došlo ale až loni 10. května.

Jak však Právo upozornil advokát Václav Láska, obchodní zákoník nabízí právní kličku, jak zmíněný zákaz výkonu funkce obejít. Stačí jen, že dotyčný bude o dřívějším konkurzu informovat valnou hromadu, a ta posléze jeho jmenování odsouhlasí. Při splnění obou těchto podmínek zákonná překážka pro zákaz výkonu funkce padá.

Funkce se vzdá

„Všechny zákonné podmínky pro jmenování pana Šnajdra byly splněny. Pan Šnajdr ministrovi financí písemně oznámil, že zastává funkci člena představenstva společnosti HP Construct, na niž byl zrušen konkurz soudním usnesením, které nabylo právní moci 10. května 2012,“ sdělil Právu mluvčí ministerstva financí Ondřej Jakob.

Šnajdr podle něj také předložil čestné prohlášení, výpis z evidence rejstříku trestů fyzických osob a upozornil na konkurz HP Construct i valnou hromadu Čepra.

„S ohledem na výše uvedené se jediný akcionář společnosti Čepro (ČR, resp. ministerstvo financí) rozhodl zvolit pana Bc. Marka Šnajdra do funkce člena dozorčí rady,“ dodal Jakob.

Čepro se s ohledem na probíhající policejní vyšetřování odmítlo ke stejné věci vyjádřit. Šnajdrův advokát Lukáš Trojan po vypuknutí kauzy, která vedla k pádu vlády, oznámil, že Šnajdr se funkce v Čepru vzdá. K jeho budoucnosti ve správní radě VZP se ale nevyjádřil.

Peníze vracel několik let

Stavební firma HP Construct zkrachovala v roce 1998, tedy dva roky poté, co Šnajdr stanul v jejím čele. Z dluhu ve výši 67 miliónů korun, který po sobě zanechala, se podařilo uspokojit jen necelých pět pohledávek věřitelů.

Jak na svém blogu upozornila novinářka Iva Bezděková, v říjnu 2006, kdy už byl Šnajdr prvním náměstkem ministra zdravotnictví, mu Okresní soud ve Frýdku-Místku nařídil zaplatit konkurznímu správci 67 994 korun.

Tato exekuce přitom souvisela s tím, jakým způsobem Šnajdr hospodařil s penězi, které patřily HP Construct. „Šnajdr v době svého působení v HP Construct vybral z firemní kasy přes 600 000 korun. Jak potvrzuje konkurzní správce, dobrovolně peníze vrátit nechtěl. Trvalo mu několik let, než je vrátil,“ uvedla Bezděková.

Po svém působení v HP Construct Šnajdr pracoval jako manažer v několika dalších firmách i jako šéf podpory obchodu farmaceutické společnosti Pfizer (2003 až 2006). Poté nastoupil na ministerstvo zdravotnictví, což byl odrazový můstek pro jeho kariéru ve vrcholné politice završenou poslaneckým mandátem (2010 až 2013).

Před svým nástupem na ministerstvo zdravotnictví byl Šnajdr policií vyšetřován kvůli podezřením z podvodu, zpronevěry, poškozování věřitele, zvýhodňování věřitele, porušování povinností při správě cizího majetku, krácení daně a zkreslování účetnictví.

„Ze všech těchto podezření nakonec Šnajdr vyvázl jako čistý, přestože se státní zástupci nižších instancí v některých případech odvolávali proti tomu, že byl Šnajdr obžaloby zproštěn. Na podivné zásahy ,vyšší moci‘ v kauze HP Construct poukazovala řada právníků,“ upozornila Bezděková.

Sedm let ve VZP

Právníci, které Právo oslovilo, měli různé názory na to, zda se obchodní zákoník a zákaz výkonu funkce může vztahovat i na Šnajdrovo již sedmileté působení ve správní radě VZP, které až do loňska dokonce předsedal. Většina z nich však soudí, že ano, protože zdravotní pojišťovna je podnikající právnickou osobou.

„Někdo může mít u VZP problém s tou podnikatelskou povahou, ale já bych jí tuto charakteristiku bez rozpaků přisoudil. VZP je totiž bezpochyby také podnikatelem,“ řekl Právu jeden z oslovených právníků.