Kaskáda zvládla povodně na jedničku, tvrdí odborníci

„Z názorů a ohlasů v médiích jsme nabyli dojmu, že lidé nejsou dobře informováni o tom, k jakým účelům vltavská kaskáda slouží a jaké možnosti v zábraně povodním má,“ uvedl při předběžném bilancování povodňových škod ministr zemědělství Petr Bendl (ODS).

Ministerstvo zemědělství se už minulý týden „ostře ohradilo“ proti tomu, že některá média podle něj nepravdivě informovala veřejnost o údajně pozdním a málo účinném odpouštění přehrad před a během povodní.

Přitom i podle nezávislých expertů, které MZe pozvalo na pondělní tiskovou konferenci, se vltavské kaskádě podařilo zadržet povodňové průtoky a její potenciál byl maximálně využit ke snížení následků současné povodně.

Pavel Fošumpaur z ČVUT Praha uvedl, že ochrana před povodněmi není a nikdy nebyla hlavním účelem vltavské kaskády. „Původním primárním účelem byla výroba elektrické energie. Postupem času se prvořadou stala akumulace povrchových vod a s tím související zlepšování průtoků na Vltavě, zejména v Praze a pod nádrží Vrané,“ řekl.

Ochrana před povodněmi může být jen částečná. V horním povodí Vltavy má pro tento účel význam nádrž Lipno, avšak jen po Český Krumlov, případně České Budějovice. Pro ochranu Prahy má zásadní význam nádrž Orlík, která jako jediná má retenční prostor o velikosti 62 miliónů kubických metrů. Vodohospodáři tak mají i podle technického experta ČVUT značně omezené možnosti, jak povodňové situaci po toku Vltavy pomoci.

V první fázi povodní – od pátku do pondělí – zadržovalo vodní dílo Orlík přitékající vodu tak, že přítok byl výrazně vyšší než odtok. To umožnilo vybudovat mobilní hrazení, zvláště pak v Praze, což pomohlo oddálit příchod a zmírnilo průběh i následky povodně.

„Vezmeme-li v úvahu vliv neregulované Sázavy a Berounky, jsou možnosti regulace vltavskou kaskádou pouze na úrovni 10leté až 20leté vody,“ shrnul Fošumpaur.

Vodohospodáři při upouštění vltavské kaskády úzce spolupracují s odborníky z Českého hydrometeorologického ústavu. Směrodatné informace z předpovědí od nich dostávají v předstihu dvou až tří dnů. „Přesto se jim podařilo zredukovat zásoby vody ještě před propuknutím masívních srážek tak, že retenční kapacita byla zdvojnásobena na 123 miliónů metrů krychlových,“ zdůraznil Fošumpaur.

I tak ale bylo v několika dnech dosaženo maximální hladiny. V noci z 3. na 4. června již bylo nezbytné přistoupit k silnějšímu upouštění na Orlíku i celé kaskádě.

„I toto rozhodnutí však bylo jediné možné a správné, jinak by byla ohrožena bezpečnost těchto vodních děl. Jako vysokoškolský pedagog si dovoluji tvrdit, že před i během povodně zvládli lidé z Povodí Vltavy své úkoly na jedničku,“ dodal expert z ČVUT.

Jeho závěry potvrdil profesor Vojtěch Broža, přední český odborník na vodní stavby. Upozornil především na zásadní rozdíl mezi běžným a krizovým řízením na přehradách.

„V sobotu 1. června ještě krizová situace nebyla. Kdyby se tehdy rozhodlo o mimořádném upuštění 40 miliónů kubíků a povodeň nakonec nepřišla, vznikly by škody na majetku a nejméně tři týdny by trvalo, než by se situace na Vltavě vrátila k normálu. Po bitvě je každý generálem. Ani dnes nikdo nezaručí, že se situace ještě neotočí. Takové meteorologické jevy prostě předvídat neumíme,“ dodal.

Ministerstvo zemědělství se ohradilo i proti tvrzením, podle nichž řízení kaskády určují zájmy energetiků.

„Vzhledem ke konstrukci vodních děl a elektráren jako jejich nedílných součástí, lze elektřinu vyrábět již při poměrně nízkých stavech hladiny. Energetici tedy nemají zájem na co nejvyšší hladině vody v přehradách. Neplatí rovnice: čím více vody, tím lépe pro energetiky,“ uvedl resort zemědělství.

Podle zatím dílčího hodnocení pomohla opatření, která přijal státní podnik Povodí Vltavy v krizových povodňových dnech, především získat čas na přípravu protipovodňové ochrany v Praze i na dolním toku Vltavy.

„Vodohospodářské řízení přehradních nádrží vždy určují pouze manipulační řád a aktuální provozní a hydrologická situace,“ shrnul úřad.