Zeman v pátek řekl, že než se začne zlepšovat postavení seniorů, mělo zabránit jeho zhoršování. K tomu prý přispívá i vládní důchodová reforma. Od letoška mohou lidé přesměrovat tři procentní body ze sociálních odvodů do svého spoření u fondů, k tomu musí přidat dvě procenta ze svého.

„Kdyby se důchodová reforma v praxi plně realizovala, znamenalo by to odsátí zhruba 14 procent zdrojů z prvního pilíře, a tedy nikoli zlepšení, ale naopak zhoršení pozice starobních důchodců,“ uvedl prezident. Takzvaný první pilíř představuje veřejný systém, z něhož se důchody vyplácejí.

Změnit by se podle Zemana měl i způsob zvyšování penzí. Pravidelně rostou o určité procento. Lidé s vyšším důchodem tak dostanou přidáno víc. Podle Zemana by se tento model měl nahradit „jednotnou valorizační dávkou“.

„Jako premiér Miloš Zeman žádnou reformu neprovedl a dokonce o ní ani nezahájil seriózní diskusi,“ uvedl Nečas. Důchodová reforma podle něj naopak dlouhodobě posiluje zdroje pro výplatu důchodů, finančně stabilizuje důchodový systém a do roku 2050 snižuje jeho hrozící deficit o 80 miliard korun. „Vzhledem k demografickému vývoji je za minutu dvanáct s důchodovým systémem něco dělat a netvářit se, že se nic neděje,“ dodal premiér.

Kritika nové vědecké rady ÚSTR

Nečas v sobotu kritizoval i složení nové vědecké rady Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR). Premiér tvrdí, že v radě jsou bývalí komunisté a odpůrci vzniku ústavu.

"Dnes ve vědecké radě figurují jména bývalých dlouholetých členů KSČ a odpůrců vzniku ústavu, dokonce i lidí, kteří za totality vyučovali dějiny KSČ v Ústavu marxismu-leninismu, to hovoří samo za sebe," napsal Nečas bez uvedení jmen v tiskovém prohlášení.

Hlavní rada ústavu zvolila tento týden nových 12 členů vědecké rady, která je poradním orgánem instituce. Předchozí vědecká rada odešla na protest proti tomu, že byl odvolán ředitel Daniel Herman. Úkolem ÚSTR je nestranně zkoumat dobu nesvobody. O činnost instituce se nyní přou hlavně mezi vládní ODS a opoziční ČSSD.