Soud obvykle svolává veřejné jednání tehdy, kdy už má plénum za sebou několik debat o tématu na svých pravidelných zasedáních. Při veřejném jednání si soudci vyslechnou názory účastníků řízení. Soud často týž den také vyhlásí nález, stejně tak však může jednání odročit na pozdější datum.

Postupně k Ústavnímu soudu dorazily tři návrhy na zrušení zákona o majetkovém vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi. První podala skupina senátorů z iniciativy Věcí veřejných, druhý poslanci ČSSD a třetí zákonodárci KSČM s podporou části sociálních demokratů. Druhý a třetí návrh soud formálně odmítl, bude se věcně zabývat tím prvním.

Církve mají podle schváleného zákona od státu dostat nemovitý majetek v hodnotě zhruba 75 miliard korun. Během 30 let jim stát vyplatí také celkem 59 miliard korun, navýšených o inflaci. Zároveň stát postupně přestane hradit platy duchovních.