„Je pochopitelné, že když máte med, tak se vám na něj leckdo slétne,“ řekl ve středu Právu šéf Ekumenické rady církví a synodní senior českobratrské církve evangelické Joel Ruml.

Dodal, že si církve nechají předložit nabídku, ale většinou na ni nekývnou. „Ve společnosti stále žije povědomí, že církve, to je pár babiček, které se dají obalamutit čímkoli. Ale jsou tam i mladí lidé a odborníci,“ řekl Ruml.

„Když nám někdo něco takového předloží, tak naši odborníci velmi často zjistí, že to jsou často dobrodruzi,“ dodal šéf ekumenické rady.

V hledáčku spekulantů

Jeho církev by měla za 30 let získat okolo 2,2 miliardy korun. Církvím ze zákona připadne 75miliardový majetek a 59miliardová finanční kompenzace, která i s inflací může za třicet let splácení dosáhnout až 96 miliard. Katolíci počítají s tím, že peníze uloží do investičních fondů nebo budou opravovat nemovitosti, které dostanou či je už nyní spravují.

Podle generálního sekretáře České biskupské konference Tomáše Holuba jsou v poslední době v kurzu u různých finančních odborníků a spekulantů. „Kde je naděje na peníze, tam jsou podobní lidé vždycky přítomni. Ale my se radíme s lidmi, kteří s námi spolupracovali kontinuálně, kdy tato naděje nebyla tak veliká nebo nebyla žádná,“ řekl Právu.

Katolická církev získá naprostou většinu nemovitostí, které bude stát vracet, a také 80 procent finanční kompenzace, tedy za 30 let 47,2 miliardy korun plus inflace.

Také kolem apoštolské církve, která by v průběhu třiceti let měla získat přes miliardu korun, se rojí zástupci finančních institucí. „Ten zájem z různých institucí je velice intenzívní. Ale žádnou nabídku jsme od nich nepřijali,“ řekl Právu biskup apoštolské církve Martin Moldán.

Některé církve, například adventisté, počítají s tím, že veškeré peníze dají do sociálních projektů, protože provoz církve ufinancují z příspěvků věřících. „Nemusíme – jako je to u některých církví – ukládat peníze do různých peněžních fondů a bank na to, abychom si zabezpečili do budoucnosti prostředky na vyplácení mezd duchovních,“ řekl Právu předseda církve adventistů Mikuláš Pavlík.

Baptisté odmítli 227 miliónů korun

V některých církvích ale finanční kompenzace a také odpor veřejnosti vůči restitucím vzbudily silné tlaky. Ty například u baptistů vedly k tomu, že sjezd delegátů bratrské jednoty baptistů v lednu rozhodl peníze z finančního vyrovnání (227 miliónů za 30 let) od státu nepřijmout.

„Hlavním důvodem našeho odmítnutí je to, že baptisté upřednostňují samofinancování církve z vlastních zdrojů, bez vytváření materiální základny z peněz státu,“ sdělil Právu předseda výkonného výboru baptistů Milan Kern. Dodal, že dokážou církev financovat z příspěvků věřících. „Naše rozhodnutí nevyplývá ze skvělé finanční situace, ani za námi nestojí bohatí donátoři,“ dodal.

Také v apoštolské církvi je část členů pro to peníze odmítnout, ale podle Moldána nakonec státní dotaci přijmou. „Nálada je taková, že smlouvu se státem podepíšeme,“ řekl Právu. Podle náměstka ministryně kultury Františka Mikeše budou zákon a smlouvy s ostatními církvemi platné, i když baptisté nepodepíší.

„Pojedeme dál, prostě jen s šestnácti subjekty místo se sedmnácti a peníze se vrátí do státního rozpočtu,“ řekl Právu Mikeš. Zákon počítá s kompenzací pro 17 registrovaných církví a náboženských společností.

Podle informací Práva podaly církve zatím 17 žádostí o vrácení majetku (očekávají se desítky tisíc), což je asi 220 pozemků o výměře zhruba 300 hektarů.