Článek
„Byla to jen minutka. Udělalo se najednou světlo, zahučelo to, země se zatřásla a po vteřině absolutního ticha byly slyšet jenom rány tašek, řinčení skla a plechů,“ popsal úděsnou chvíli Karel Bradáč.
Všechny poničené domky se spěšně opravovaly už během čtvrtka.
Ve čtvrtek už na všech střechách pracovali pokrývači, klempíři a tesaři, kteří ukotvili nové krovy. Postiženým pomáhali sousedi i příbuzní. „Volal jsem ještě večer šéfovi, že si kvůli tomu musím vzít volno. Nevěřil mi, že by se něco takového mohlo stát. A to bydlí jen o pár ulic dál,“ řekl Právu postarší obyvatel poškozeného domku.
Tomu stačilo doplnit chybějící tašky a vzniklou spoušť ze dvorku odvézt na kolečku. Většině lidí, byť už překonali prvotní šok, nebylo do řeči. „Jestli nejste od pojišťovny, tak se nám tu nemotejte,“ křikla žena v teplákách přes plot na nehlášené návštěvníky, kteří se přišli podívat na málokdy vídanou spoušť. „Nemáme čas se s nikým vybavovat, večer má začít pršet,“ dodal její manžel.