Mladí kuřáci v průzkumu přiznali, že nejčastěji kouří v restauracích, barech, na diskotékách a v klubech, 64 procent z nich, a příležitostní kuřáci dokonce kouří téměř jenom tam, konkrétně 73 procent. Možnost zapálit si v těchto místech tak podle autorů průzkumu podporuje mladé v kouření. Jak vyplynulo z jarního studentského průzkumu, zákaz kouření v restauracích si přeje 78 procent obyvatel. Restauratéři se této novince brání, neboť mají obavy z poklesu tržeb.

"Pokud by v restauracích platil zákaz kouření, podle vlastních slov by vůbec nezačala kouřit čtvrtina pravidelných kuřáků a polovina příležitostných kuřáků. Celkem 30 procent těch, kteří začali kouřit před 18. rokem věku, uvedlo, že kdyby tam platil zákaz kouření, s kouřením by vůbec nezačali," shrnul výsledky Slíž.

Heger při představení zákona uvedl, že jeho primárním cílem je chránit děti a mládež, stejně jako nekuřáky. Součástí zákona jsou další opatření, například by se nesměly prodávat cigarety v automatech a stouply by pokuty za jejich prodej.

Kouří každý druhý mladý Čech

Podle průzkumu kouří 53 procent Češek a Čechů ve věku 18 až 22 let, z nich 27 procent kouří každý nebo téměř každý den, 11 procent kouří občas a 15 procent příležitostně. Zbylých 47 procent mladých jsou nekuřáci.

Většina pravidelných kuřáků začala kouřit v 16 letech. Podle odborníků platí, že čím dříve začne člověk kouřit, tím pravděpodobněji zůstane pravidelným kuřákem. "Z těch, kteří začali kouřit pravidelně před 16. rokem věku, dnes pravidelně kouří 78 procent, zatímco z těch, kteří začali pravidelně kouřit až mezi 16. a 18. rokem, kouří dnes pravidelně 63 procent," doplnil Slíž.

První cigaretu si lidé podle průzkumu zapálí průměrně v 14,1 roku. Za závislost považuje kouření 86 procent mladých. Dvě třetiny z nich chtějí s kouřením do budoucna skoncovat.

Více kuřáků mezi vyučenými

Mladí kuřáci jsou především z rodin, kde alespoň jeden z rodičů kouří, 38 procent z nich. Z rodin, kde alespoň jeden rodič dříve kouřil, je 22 procent.

Do podílu kuřáků se promítlo také vzdělání, 66 procent mladých kuřáků totiž tvoří ti z nich, kteří jsou vyučení. Častěji totiž mají vlastní příjem.

Polovina pravidelných mladých kuřáků utratí za cigarety měsíčně 300 až 1000 korun, čtvrtina až 2000 korun. Peníze si vydělají na brigádách či v zaměstnání, celá třetina ale utrácí za cigarety kapesné od rodičů.