Výsledky studie v pátek novinářům představil její spoluautor Jiří Kristian. Mezi testovanými byl i ministr zdravotnictví Leoš Heger (TOP 09). Ačkoli sám není zubař, měl ve vlasech vyšší hodnoty rtuti.

"Čeští dentisté a jejich spolupracovníci jsou ohroženi toxickou rtutí zhruba dvakrát více než ostatní lidé. Jedním z důvodů může být fakt, že se k výrobě zubních plomb běžně užívá amalgám, jehož součástí je zmíněný těžký kov," shrnul výsledky studie Kristian.

Ministr zdravotnictví Leoš Heger.

Ministr zdravotnictví Leoš Heger

FOTO: Petr Hloušek, Právo

Lepší a cenově dostupnější plomby nejsou

Jindřich Petrlík z Arniky doplnil, že zástupci sdružení budou požadovat na posledním kole mezinárodních rozhovorů 11. ledna v Ženevě úplný zákaz používání rtuti ve stomatologii i dalších oborech. "Dentální amalgám je v EU druhým největším spotřebitelem rtuti hned za chlorovými chemičkami," řekl. Používání rtuti v zubních ordinacích je prý zakázáno ve Švédsku.

Prezident stomatologické komory Pavel Chrz řekl, že užití amalgámových plomb není nikde zakázáno, ve Švédsku či Finsku je povoleno s určitým omezením. "Zcela jistě nedojde k tomu, aby byl vyhlášen plošný zákaz amalgámu natvrdo. Zatím nikdo nevymyslel nic lepšího a cenově dostupnějšího na výplně," uvedl.

Testování na přítomnost rtuti
Čeští ekologové otestovali 15 lidí zaměstnaných ve stomatologii a 13 lidí mimo obor. Vzorky vlasů vyšetřila hygienická laboratoř. Průměrná koncentrace rtuti ve vlasech zubařů byla 0,373 miligramů na kilogram vlasů, u ostatních 0,180 miligramů. Heger měl 0,323 miligramů, což lze prý zčásti přičíst jeho oblibě mořských plodů. Hranice, kdy je třeba hledat zdroje, začíná od jednoho miligramu, zdravotní riziko od deseti miligramů.

Ekologové upozorňují na to, že organické sloučeniny rtuti se v těle hromadí a přenášejí se dál potravním řetězcem. Jejich dlouhodobé působení může způsobit poruchy reprodukce a obecně poškození nervové soustavy.

Zdrojem rtuti jsou hlavně mořské ryby a plody, více jsou jí vystaveni lidé žijící v blízkosti spaloven, čističek a krematorií a jejich zaměstnanci, včetně zaměstnanců chlorových chemiček. Pacientům se může podle ekologů dostat rtuť do těla z oděru plomb, zubařům ze vzduchu, jak se rtuť z chystaných plomb odpařuje.

Podle OSN představuje používání rtuti v zubních výplních v EU 20 až 25 procent celkové spotřeby rtuti. Letos to bude až 95 tun rtuti, v ČR 3,6 tuny. V množství užití na dentální amalgám je ČR v ČU na pátém místě, v emisích rtuti z krematorií na čtvrtém místě.