Článek
Muže, podle jehož příběhu o útěku z nejstřeženější věznice Mírov byl natočen i film, potrestal v roce 1998 plzeňský krajský soud doživotím za dvě vraždy a pokus o třetí z května 1993.
Petice podle hlavního iniciátora Lukáše Charváta probíhá na internetových stránkách Kajínkových podporovatelů už od roku 2006, první tisícovka podpisů putovala na Hrad už před čtyřmi lety.
Podepsáni jsou třeba i právníci a někteří herci. Všechny podpisy na petici jsou zpětně přes e-mail či telefon ověřeny.
Tento týden ale Charvát odeslal prezidentovi elektronicky a pak i poštou dalších přes 6500 žádostí občanů o milost pro Kajínka. Ten sedí za mřížemi od února 1994, jeho trest přerušil pouze útěk z Mírova v říjnu 2000, ale ještě v prosinci byl zpět ve vězení.
„Podepsáni jsou třeba i právníci a někteří herci. Všechny podpisy na petici jsou zpětně přes e-mail či telefon ověřeny,“ řekl ve čtvrtek Právu Charvát.
„Troufám si říci, že za těchto sedm tisíc pravých podpisů by byl rád kterýkoli ze současných kandidátů na prezidenta,“ dodal s úsměvem Charvát.
V textu petice je kromě samotné žádosti také několik argumentů, které podle jejích autorů hovoří v Kajínkův prospěch. Zpochybňují řadu důkazů, neprofesionální práci policie, soudů a jsou přesvědčeni o Kajínkově nevině.
Petici doplňuje i průvodní dopis, v němž Charvát připomíná, že Kajínek už bez úspěchu vyčerpal všechny zákonné prostředky pro své očištění a prezident je tedy poslední instancí.
Nemá už jinou možnost
„Domnívám se, stejně jako řada dalších občanů, že Jiří Kajínek byl odsouzen nespravedlivě, bez reálně předložených důkazů. A že mu zcela svévolným soudním rozhodnutím byla zamítnuta žádost o povolení obnovy procesu. Nemá tedy již žádnou jinou reálnou možnost dokázat svou nevinu soudní cestou, a proto bych vás chtěl požádat, abyste se jeho případem začal zabývat a zvážil udělení milosti,“ napsal v dopise prezidentovi Charvát.
Právu k tomu doplnil, že si Klause váží od počátků jeho politické kariéry a vzhledem k tomu, že se blíží konec jeho funkčního období a on prý dosud Kajínkovi milost ani neudělil, ale ani nezamítl, vkládá do petice naději v prezidentovo rozhodování. „Nejsme žádní blázni, celou dobu jsme usilovali nikoli o milost, ale o otevření té kauzy a chtěli jsme, aby měl nárok na spravedlivý proces. Protože se ho nedočkal, žádost je to poslední, co zbývá,“ doplnil Charvát.
Kajínka to dojalo
„Petice je pro Jirku určitě věc, která ho strašně potěšila, která ho dojímá. Cítí podporu těch lidí, kteří se kromě podepsání petice sami individuálně na Hrad obracejí,“ řekla ve čtvrtek Právu Kajínkova blízká přítelkyně, která jej pravidelně na Mírově navštěvuje a telefonuje si s ním.
Kajínek od počátku svou vinu na zastřelení podnikatele Štefana Jandy a jeho bodyguarda Juliána Pokoše v plzeňských borských serpentýnách z května 1993 odmítal a opakovaně se snažil s různými advokáty o obnovu svého procesu. Ani jednou neuspěl, naposledy loni.
Podle Charváta přitom hned několik bývalých ministrů spravedlnosti mělo v této kauze své pochybnosti a žádalo o přezkum. Vyjmenoval například nynějšího šéfa Ústavního soudu Pavla Rychetského, budoucího předsedu pražského vrchního soudu Jaroslava Bureše, Pavla Němce či exministra a místopředsedu ODS Jiřího Pospíšila.
„Všichni říkali, že v tom případu je minimálně něco divného a jestliže není všechno jednoznačně prokázané, tak ten člověk přece nemůže dostat doživotí,“ uzavřel Charvát.