Přestože vnitro zdůrazňuje, že jde pouze o orientační údaje, hovoří výsledky celkem jasně. „Náklady vkládané do přestupkového řízení značně převyšují výnosy,“ stojí v materiálu.

Nejmenší, takzvané obce prvního stupně, inkasovaly loni průměrně pouze pětinu peněz, které za řízení zaplatily. Naopak obcím s rozšířenou působností, což jsou zpravidla města, která projednávají víc druhů přestupků, včetně těch dopravních, se daří získat zpět alespoň třetinu vynaložených peněz.

S těmito závěry souzní slova šéfky legislativně-právního oddělení Svazu měst a obcí Ludmily Němcové. „Přestupková agenda vám náklady nikdy nezaplatí,“ sdělila Právu.

Podotkla, že někde je problém uložené pokuty vůbec vymoci. Před lety prý řešila přestupky na Praze 4 a úředníkům se tehdy dařilo vymáhat zhruba 15 procent.

Obce a města za loňský rok vybraly podle informací vnitra na pokutách celkem skoro 720 miliónů korun. Jaké jsou jejich celkové roční náklady na projednání přestupků (např. výdaje na mzdy, poštovné, energie, kancelářské potřeby či teplo), to ministerstvo ani Svaz měst a obcí neevidují.

Někde náklady pokryjí

Existují ovšem města, kde výnosy náklady pokryjí. Příkladem může být třeba Kyjov na Hodonínsku. Jeho starosta František Lukl míní, že záleží na představitelích obce, jak jsou schopní zajistit co největší efektivitu řízení.

Vyrovnané náklady a výnosy evidují také v severočeském Chomutově. A to i přesto, že lidé momentálně městu dluží na pokutách celkem téměř 27 miliónů korun.

Dvě třetiny obcí agendu přesouvají

„Chomutov je dlouhodobě ve srovnání s ostatními městy poměrně úspěšné při vymáhání svých pohledávek. Je to z toho důvodu, že využíváme všech dostupných prostředků v rámci legislativy,“ sdělila Právu mluvčí Chomutova Šárka Schönová.
Doplnila, že se městu dlouhodobě daří vymáhat třetinu až polovinu z uložených pokut.

Vnitro nicméně ve věcném záměru nového zákona o přestupcích počítá se změnou, od níž si slibuje „jednoznačné snížení nákladů“. Konkrétně navrhuje, aby přestupky řešily pouze obce s rozšířenou působností. „Jsou ve výběru pokut obecně efektivnější,“ stojí v dokumentu.

Dalším argumentem úřadu pro tento krok je i fakt, že téměř dvě třetiny všech obcí stejně agendu přestupků za poplatek přesouvají na své sousedy prostřednictvím tzv. veřejnoprávní smlouvy.

Učinili tak třeba v Čermné nad Orlicí na Rychnovsku, kde se domluvili s radnicí sousedního města Borohrádek. „Mají právníka a my na to kapacitu nemáme,“ vysvětluje starosta Čermné Josef Bezdíček. Obec podle něj platí Borohrádku za projednání přestupků 1500 korun ročně.

V Kyjově za to podle starosty Lukla od zájemců z řad okolních obcí berou ročně paušální částku 3000 korun a za každý vyřízený přestupek další tisíc korun.

Za Svaz měst a obcí jeho místopředseda Lukl nesouhlasí se záměrem přesunout přestupková řízení z obcí prvního a druhého stupně pouze na obce s rozšířenou působností.

„Trváme na tom, že se jedničkám a dvojkám nemá odebírat výkon státní správy. Pokud nejsou schopny ho zajistit, nechť to veřejnoprávní smlouvou předají, ale na základě jejich rozhodnutí. Ne vrchnostenského rozhodnutí ministerstva vnitra,“ uvedl Lukl.