Odborníci chtějí, aby šla platba na pacienta, zvýšit by se prý měly i platby za státní pojištěnce. Podle Všeobecné zdravotní pojišťovny je ale výše úhrad dána vyhláškou.

"Většina pracovišť v ČR totiž není oprávněna poskytovat specializovanou a nákladnou léčbu a některá z pracovišť, která ji poskytovat mohou a mají, nejsou schopna z finančních důvodů přijmout k léčbě další nové pacienty," upozornil předseda ČOS Jiří Vorlíček.

V nadsázce pak podotkl, že by mohli pacientům říkat, ať dostanou rakovinu co nejdřív, protože například v listopadu už na jejich léčbu nebudou peníze.

Zdravotní pojišťovny totiž poskytují nemocnicím na začátku roku pouze zálohové paušální platby, a když pak koncem roku nemocnice podepíší smlouvy, pojišťovny prý zpravidla proplatí jen část vykázané péče.

Úhrada je dána vyhláškou

"Výpočet úhrady je v souladu s vyhláškou, kterou vydává ministerstvo zdravotnictví. VZP však s každým konkrétním centrem individuálně jedná a zatím došlo vždy k dohodě a nevidíme důvod, proč by tomu tak nemělo být i letos," sdělil ale mluvčí VZP Jiří Rod. Letos prý navíc zaznamenávají spíš úbytek onkologických pacientů, a jednotlivým nemocnicím proto umožnili, aby případné nevyčerpané peníze přesunuly na jinou léčbu.

Nejsložitější a nejnákladnější onkologická léčba se provádí v takzvaných komplexních onkologických centrech, kterých je po republice 13 a kam se sjíždějí pacienti za špičkovou péčí. Například zařízení v pražském Motole eviduje 64 procent mimopražských pacientů. Pokud nebudou peníze, budou prý centra muset odmítat pacienty z jiného regionu nebo přestat poskytovat tu nejlepší dostupnou, zároveň však drahou léčbu.

Pacienti by si mohli vybrat nemocnici

"Nezbytná je ale úprava současného systému, v jehož rámci by financování onkologické péče v centrech mělo zohledňovat skutečné počty léčených pacientů. Místo toho jsou zdravotní pojišťovny ochotny hradit léčbu pouze do výše nákladů, které byly například v roce 2009, a to bez ohledu na skutečný počet jejich pojištěnců, kteří léčbu v centrech potřebují a mají z ní jednoznačný prospěch," stěžuje si Česká onkologická společnost.

Kdyby prý šly platby takzvaně za pacienty, mohli by si nemocní vybrat nemocnici podle svého a pojišťovny by pak náklady na léčbu tomuto zařízení hradily. Zvýšit by se prý měla také platba za státní pojištěnce, onkologové navrhují i to, že by si lidé více hradili levnou zdravotní péči a nákladné léčení by bylo propláceno.

V Česku podle statistik Národního onkologického registru přibývá lidí s rakovinou o dvě až pět procent ročně. Jednak roste počet onkologických onemocnění, jednak už lékaři dokážou pomoci více lidem, kteří pak ale potřebují následnou péči třeba až do konce života.