O seznam majetku výbor požádal na návrh předsedy KSČM Vojtěcha Filipa. Pro hlasovalo šest přítomných sociálních demokratů a komunistů, tři koaliční poslanci se hlasování zdrželi. Členové výboru ale přiznávají, že když ministerstvo seznam nedá, v podstatě se nic nestane.

Během jednání se opět rozběhla diskuse o vládním návrhu jako takovém. Například šéf komunistů Filip uvedl, že předloha je nelegitimní a v případě schválení by mohla být napadena u Ústavního soudu. Sociální demokraté zase zopakovali své obavy z možného prolomení restituční hranice 25. února 1948.

Jejich pochyby ohledně restituční hranice vyvracel ekonom pražského arcibiskupství Karel Štícha. "Jakékoli prolomení této hranice neexistuje," zdůraznil. Náměstek ministryně kultury František Mikeš zase ujišťoval, že majetek je možné dostatečně určit.

Přijetí zdržují LIDEM

Sněmovna schvalování předlohy, kterou vetoval levicový Senát, už dvakrát odložila. K prosazení vládní předlohy chybí občanským demokratům a TOP 09 hlasy poslanců LIDEM kolem vicepremiérky Karolíny Peake. Svou podporu podmínili přijetím daňové novely, proti níž se bouří část občanských demokratů.

Zákon vychází z dohody státu a církví a počítá s tím, že církve by měly dostat asi polovinu svého historického majetku v hodnotě zhruba 75 miliard korun, který je v držení státu. Za nemovitosti v držení obcí, krajů nebo soukromníků mají církve získat náhradu 59 miliard korun během 30 let, tedy dvě miliardy ročně. K této sumě by se připočítávala inflace. Stát by naopak církvím přestal hradit platy duchovních ve výši zhruba půldruhé miliardy korun ročně.