Proti vládní předloze ve středu hlasovalo 43 senátorů ze 77.

Vládní poslanci budou nyní muset veto Senátu přehlasovat. K tomu může dojít pouze za předpokladu, že dají dohromady hlasy 101 poslanců.

Ministryně kultury Alena Hanáková, která je navrhovatelem zákona, připomněla těsně před závěrečným hlasováním, že nárok církve na navrácení majetku je soudně vymahatelný.

Senátoři o kritizovaném návrhu diskutovali v emotivně vypjaté debatě řadu hodin. Během této doby zazněla osočení ze zlodějství stejně jako z toho, že se pravicoví senátoři snaží zdržovací taktikou docílit toho, aby Senát nestačil návrh zákona projednat. Limit pro to totiž vyprší o pondělní půlnoci.

Senátoři si museli zkrátit projevy

„Zdá se, že vládní senátoři ODS a TOP 09 a jejich starostů zahájili obstrukce. V naději, že uplyne marná lhůta a nebude možné zákon zamítnout a vrátit do Poslanecké sněmovny. Uvidíme, jak jim to dlouho vydrží. Asi nevydrží. Nejsou zvyklí na takovou zátěž,“ uvedl místopředseda Senátu Zdeněk Škromach (ČSSD) na Facebooku.

Se sáhodlouhým projevem například vystoupil senátor ODS Petr Bratský. Lhůta, do kdy musí Senát zákon projednat, totiž uplyne v pondělí o půlnoci. Škromach na jednání Senátu proto vyzval pravicové strany, aby se k obstrukci přihlásily. A pohrozil protiopatřeními.

„Budeme muset zvážit otázku dalšího postupu,“ řekl. Bratský se následně ohradil. „V žádném případě se z mé strany nejednalo o obstrukci. Důrazně se ohrazuji,“ vzkázal Škromachovi. Nařčení z obstrukčního jednání odmítla i šéfka poslanců TOP 09 a Starostové Soňa Paukrtová.

Chvíli po Škromachově varování senátoři na návrh šéfa klubu ČSSD Petra Víchy schválili, že mohou jednat a hlasovat i po 21. hodině a zároveň omezili projevy na deset minut. Každý senátor bude moci vystoupit jen dvakrát.

Hrozí prolomení Benešových dekretů, stěžuje si ČSSD

Opoziční ČSSD sice potřebu restitucí uznává, ale s navrženou podobou nesouhlasí.

"Jasně se tady prolamuje hranice Benešova zákona z roku 1948, který byl revizí zákona z roku 1919. Církevní restituce musí být dokončeny, ale spravedlivě i vůči občanům, a nikoli rušením Benešových dekretů a pozemkové reformy T. G. Masaryka," uvedl například Jan Hajda (ČSSD). Vladimír Dryml šel ve své kritice ještě dál a nadnesl, že by církevní restituce mohly vést i k restitucím majetků šlechtických rodů.

Dryml vedle toho varoval i před posílením pozic Vatikánu, jemuž podle něj spadne do klína skrze katolickou církev obrovský majetek.

Senátor ČSSD Jiří Dienstbier upozornil, že návrh jde nad rámec doposud proběhlých restitucí a ostatní restituenti by se proto oprávněně mohli domáhat náhrady v podobné šíři, s níž se chce stát vyrovnat s církvemi.

Návrh na úvod představila ministryně kultury Alena Hanáková (TOP 09), po ní se slova ujali opoziční senátoři. Mezi ně se vklínila  pouze Alena Palečková (ODS), která v nadsázce přirovnala některá sáhodlouhá vystoupení svých předřečníků k obstrukcím. Senátorka připomněla rozhodnutí Ústavního soudu, který uznal nárok církví na majetkové vyrovnání.

"Dlouhodobě se to státu vyplatí. Vracíme majetek, který státu v minulosti nepatřil," uvedla Palečková, která odmítla, že by mohlo dojít k prolomení hranice roku 1948. Podle  opozice Palečková nepokrytě lže.

Církevní restituce
Zákon o majetkovém vyrovnání státu s církvemi počítá s tím, že církve by měly dostat asi polovinu někdejšího majetku v hodnotě zhruba 75 miliard korun, který je v držení státu. Za ostatní majetek pak mají získat náhradu 59 miliard korun během 30 let. K této částce by se ovšem připočítávala inflace. Stát by naopak církvím přestal hradit platy duchovních ve výši zhruba půldruhé miliardy korun ročně.
zdroj: ČTK