Holým objevené preparáty pomáhají léčit milióny lidí na celém světě. Jsou součástí nejúčinnějších a zároveň dostupných léků proti AIDS, viru pravých neštovic, pásového oparu, virového zánětu oční sliznice a proti virové hepatitidě typu B.

O Holém se spekulovalo i jako o možném kandidátovi na zisk Nobelovy ceny.

"Věda vyžaduje opravdu hodně práce," říkal o své profesi Holý, který by 1. září oslavil 76. narozeniny. Cítil se být především vědeckým pracovníkem, a to i v době, kdy byl ředitelem ústavu. "Osobně bych v jiné instituci než v Akademii věd těžko pokročil ve své práci až tam, kde jsem dnes," řekl před lety, kdy slavil úspěch za úspěchem.

Osudové bylo setkání s Erikem de Clercqem

Holý vystudoval v 50. letech s červeným diplomem Matematicko-fyzikální fakultu Univerzity Karlovy. Do Ústavu organické chemie a biochemie nastoupil v roce 1960 a jako začínající vědec po třech letech přešel do nové laboratoře chemie nukleových kyselin, kterou pak dvacet let vedl.

Za osudové je možné označit setkání profesora Holého s mladým belgickým virologem Erikem de Clercqem z univerzity v Lovani v roce 1976, které zahájilo mimořádně produktivní spolupráci na nové skupině potenciálních antivirotik.

Badatelé se zaměřili na skupinu takzvaných acyklických fosfonátů nukleosidů. Hned několik látek se jim povedlo přivést úspěšně do formy léků ve spolupráci s farmaceutickým partnerem v USA, s firmou Gilead Sciences (Vistide, Hepsera, Viread, Truvada, Atripla).

Antonín Holý získal Hanušovu medaili České společnosti chemické, Descartovu cenu Evropské unie, čestný doktorát belgické univerzity v Gentu a v roce 2007 Státní cenu Česká hlava.