"Vím to půl hodiny, volal mi pan premiér s tím, že jede na Hrad s návrhem na mé odvolání," řekl Právu Pospíšil. "Jako důvod  uvedl, že má problém s navýšením rozpočtu ministerstva spravedlnosti, především v kapitole vězeňství," dodal ministr s tím, že jej to překvapilo, neboť navýšení rozpočtu posvětila vláda.

Nečas na následné tiskové konferenci uvedl, že ze strany Pospíšila došlo k manažerskému nezvládnutí resortu. Podle Nečase měla jeho žádost o navýšení rozpočtu resortu spravedlnosti "demoralizující účinek na vládu". "Nevěřím, že by zvládl přípravu rozpočtu pro příští rok," dodal premiér.

Premiér Petr Nečas s ministrem spravedlnosti Jiřím Pospíšilem

Premiér Petr Nečas s ministrem spravedlnosti Jiřím Pospíšilem

FOTO: Petr Horník, Právo

Nečas připomněl, že vláda musí o zásadních rozpočtových opatřeních rozhodovat jednomyslně, a pokud by některý z ministrů tento požadavek nerespektoval, bude odvolán bez ohledu na stranickou příslušnost. O nástupci Pospíšila nechtěl premiér spekulovat, svou představu již má. Mělo by jít o člena ODS a jméno by mohlo být známé do týdne.

Oblíbený ministr

Pospíšil patřil u veřejnosti mezi nejoblíbenější a nejlépe hodnocené členy Nečasova kabinetu.

Podařilo se mu mimo jiné prosadit nový občanský zákoník, který nahradí dosavadní kodex z 60. let minulého století.

Prosadil konec Rampuly

Prosadil rovněž konec pražského vrchního státního zástupce Vlastimila Rampuly. Ten ve funkci skončil na základě ministrovy kasační stížnosti. Podle Pospíšila Rampula závažně porušil své povinnosti například tím, že protahoval vyšetřování kauzy údajné korupce při plánovaném nákupu letounů Gripen, zasahoval do případu údajného tunelování Investiční a poštovní banky (IPB) a odmítl poskytnout Nejvyššímu státnímu zastupitelství (NSZ) informace.

Post ministra spravedlnosti zastával Pospíšil již ve vládě premiéra Mirka Topolánka (ODS). V ODS je od roku 1998, od roku 2002 je poslancem.