Článek
K takovému uvažování je vede vývoj cen, životních nákladů a příjmů. A nejedná se jen o cenu samotné svatby – skromnou svatbu lze pořídit v domáckém prostředí už za několik tisíc korun.
Větší problém spočívá v tom, že na pořízení bytu o rozloze 70 m2 vydělává například Čech s průměrným příjmem, kdyby nejedl a neměl jiné vydání, sedm let. Na průměrný plat ale současně nedosáhnou dvě třetiny zaměstnanců v zemi.
Nejkratší dobu šetří na byt Dánové
Pro srovnání podle průzkumu firmy Deloitte vydělávají lidé v Evropě na byt různě dlouhou dobu. Nejkratší dobu Dánové, kteří si nový byt o velikosti 70 m2 pořídí za 2,4násobku svého průměrného ročního platu.
Ve Francii je třeba disponovat 9,1násobku. Ve Velké Británii je třeba k pořízení nového bytu o velikosti 70 m2 stejně jako v Česku sedm ročních platů.
Výrazně lepší to není ani s pronájmy. V místech, kde je šance získat práci, se pohybují nájmy kolem 10 tisíc měsíčně. Samozřejmě bez energie a tepla. Podstatně nižší nájmy jsou v místech, kde je vysoká nezaměstnanost či kde se průměrné příjmy pohybují pod celostátním průměrem.
Dalším zabijákem manželství je poměrně vysoká nezaměstnanost a hrozba ztráty pracovního místa. Za této situace to, že se zavážete splácet desítky let 10 tisíc korun hypotéky měsíčně, představuje určitou odvahu do společného života. Zejména pokud by rodina plánovala děti a byla by odkázána pouze na jeden pravidelný příjem měsíčně.
Budoucnost je nejistá
Na uvažování mladých lidí a plánování společného života mají vliv i pravidelně se objevující zprávy o nejistotě ohledně vývoje eura a dopadů krize této společné měny.
Pokles svateb byl totiž statistiky zaznamenán i v období velké hospodářské krize, která v Česku kulminovala kolem roku 1933.
Průběžně rostou i náklady na výchovu dětí. V současné době se odhaduje, že průměrné náklady na dítě od narození po dospělost přesahují dva milióny korun.
Česká republika přitom patří v mezinárodním srovnání k zemím, které mají nejdelší dobu rodičovské dovolené a rodiny s dětmi mají poměrně silnou sociální a daňovou podporu.
Podle odhadů klesá počet oficiálních svateb, ale současně stoupá počet lidí, kteří spolu žijí tzv. na hromádce, tedy bez oficiálního státního či církevního požehnání.
Mezi příčiny menší ochoty jít oficiálně společně životem se v Česku musí počítat i rozvod. Partnerské soužití, které je podle sociologů paradoxně křehčí než manželství, totiž umožňuje snadněji, a tedy i levněji se rozejít. Odpadají drahé soudy, spory o majetek. Odpadají často i spory o děti, které partneři společně vychovávají.
I v Česku se projevuje trend, že mladí muži dávají přednost péči svých maminek před rozhodnutím začít samostatný život s partnerkou a dětmi.
Přes pokles počtu svateb zůstává pevná rodina, která je zdrojem jistot pro děti, nadále podle průzkumu CVVM největší životní prioritou Čechů a Češek.
Vývoj v ČR kopíruje trend partnerského soužití v Evropě, potvrzují sociologové. Skutečnost, že 43 procent ze všech narozených dětí se rodí mimo oficiální, úředně potvrzené svazky, neznamená, že by se děti automaticky rodily do rozvrácených rodin.
Potvrzují to i údaje z jiných evropských zemí, kdy děti narozené ve volném svazku mají lepší péči a lásku než děti sice u úředně posvěcených, ale problematických rodin, kde se například vyskytuje násilí.