Hlavní obsah

Předdůchody budou pro všechny, rozhodla se tripartita

• Aktualizováno

Tripartita ve čtvrtek odsouhlasila zavedení takzvaných předdůchodů. Odejít do penze dříve by mělo být v budoucnu možné za výhodnějších podmínek než nyní a pro všechny profese. Zaměstnavatelé přitom chtěli, aby tuto možnost měli pouze lidé v namáhavých a nebezpečných profesích.

Foto: Profimedia.cz

Článek

Právě zaměstnavatelé budou lidem na předdůchody přispívat. Kolik to bude, bude záležitostí vyjednávání v kolektivních smlouvách. "Výše příspěvků má být diferencovaná," řekl ČTK zdroj z jednání.

Předdůchody mají být výhodnější než klasické předčasné důchody. Do nich mohou lidé odejít už nyní, ovšem s penzí vypočítanou z menší procentní výměry, a tudíž nižší, než kdyby se nechali penzionovat v řádném termínu.

To u předdůchodů nebude. Předdůchody totiž budou vypláceny z toho, co budou mít lidé shromážděno v doplňkovém penzijním spoření, tedy v transformovaném současném penzijním připojištění.

Důchodový věk se bude zvyšovat

O předdůchod bude možné požádat až pět let před dovršením důchodového věku, ale pouze za předpokladu, že bude mít člověk naspořené dostatečné prostředky. Jeho minimální měsíční výše bude 30 procent průměrné měsíční mzdy. Zdravotní pojištění bude za jeho příjemce platit stát.

Doba strávená v předdůchodu se nebude započítávat do rozhodného období, z něhož se berou v potaz výdělky pro výpočet starobní penze. To znamená, že lidé nebudou muset platit sociální pojištění, ale nebude se jim krátit nárok na výši důchodu.

Podle nedávno schváleného zákona by se měl postupně prodlužovat věk pro odchod do důchodu. Letošní čtyřicátníci by podle novely měli odcházet do penze v 66 letech, lidé narození v roce 1977 až v 67 letech, což je dosavadní horní hranice.

Novela ale počítá s tím, že mladší ročníky by odcházely do důchodu ještě později, letošní desetiletí například v 71 letech, děti narozené v příštím roce pak až v 73 letech. Důchodový věk se totiž bude podle novely oddalovat každému ročníku o dva měsíce.

Kurzarbeit už při zvýšení nezaměstnanosti, žádají podnikatelé

Tripartita projednávala o možnost zavedení tzv. kurzarbeitu. To je situace, kdy zaměstnavatelé kvůli nedostatku zakázek vyplácejí pracovníkům za zkrácenou pracovní dobu nižší mzdu a firmám na ni přispívá stát. Podle ministra práce a sociálních věcí Jaromíra Drábka (TOP 09) se bude o věci ještě jednat.

Podle materiálu předloženého vládou by se měl kurzarbeit uplatnit tehdy, když by byl stát v recesi. To znamená, že by mu meziročně dvě čtvrtletí za sebou klesal hrubý domácí produkt.

Zaměstnavatelé ale navrhli, aby bylo možné kurzarbeit uplatnit i v okamžiku, kdy se zvýší nezaměstnanost. Pokud by se totiž podle nich vzalo v potaz pouze první hledisko, mohlo by být pro podniky pozdě. Statistici totiž zveřejňují údaje se zpožděním. „A ta firma už by mohla být mrtvá,“ řekl prezident Svazu průmyslu a dopravy Jaroslav Hanák. Kurzarbeit by se tak podle něj mohl uplatnit například ve chvíli, kdy míra nezaměstnanosti očištěná o sezonní vlivy stoupne nad 8,5 procenta.

Jeden až tři dny doma

V rámci kurzarbeitu by mohly podniky, které nemají kvůli hospodářské recesi dostatek zakázek, nechávat své zaměstnance 20 až 60 procent pracovní doby, tedy jeden až tři dny v týdnu, doma. Vyplácely by jim za to náhradu mzdy, která má činit nejméně 60 procent průměrného výdělku. Stát by na to firmám přispíval 50 procenty. Maximální výše příspěvku státu by podle návrhu, který na jednání tripartity připravilo ministerstvo práce a sociálních věcí, měla činit dvojnásobek minimální mzdy, tedy 16 000 korun

Doba, po kterou by stát přispíval, byla v návrhu omezena na 12 měsíců v průběhu tří let. Kurzarbeit je využívaný například v Německu.

Reklama

Související témata:

Výběr článků

Načítám