Článek
Horníkům, kteří museli opustit podzemí ze zdravotních důvodů, totiž náleží kompenzace 1500 až 1900 Kč, kterou dostávají až do 60 let věku nebo do odchodu do důchodu.
Podle zdůvodnění MPO, které má Právo k dispozici, jde o „nesystémovou sociální dávku, která již ztratila své původní poslání“. Ministerstvo je totiž přesvědčeno, že „hornictví již není celoživotním zaměstnáním a dosud vyplácené dávky ZPH nemají podstatný vliv na zmírnění hmotných a sociálních důsledků spojených se změnou zaměstnání a úplně ztratily opodstatnění“.
Podle zdůvodnění zákon „odrážel situaci v hornictví v období extenzívní těžby, kdy především pracovníci hlubinných dolů byli dlouhodobě vystaveni nepříznivým účinkům pracovního prostředí na zdraví a bylo značné množství případů nemocí z povolání nebo ohrožení nemocí z povolání“.
Co se tedy v hlubinných dolech změnilo? Podle předsedy hornického odborového svazu Jana Sábela prakticky nic. „Technika je sice lepší, ale prašnost stále stejná,“ řekl horník, který strávil pod zemí 11 let. „To odůvodnění je naprosto neodůvodněné,“ je přesvědčen.
„Je to výstřel do tmy“
Od roku 1993 již příplatek jde na vrub již nikoli státu, ale zaměstnavatelů. Podle Sábela Ostravsko-karvinské doly, kterých se opatření týká především, vyplácejí ročně kolem padesáti miliónů korun dvěma až třem tisícům lidí.
Již nyní se zaměstnavatelé snaží ale vyplácení příspěvku obejít. Je to velmi snadné – havíře z podzemí „odvelí“ dřív, než naplní tzv. expozici, což je limit, při kterém musí odejít na jinou práci, a tím získá nárok na tento příplatek.
Jak řekl Sábel, jsou místa, kde horník může pracovat celý život, ale pak jsou pracoviště, kde kvůli vysoké prašnosti to lze jen sedm let.
Odborový hornický svaz proti záměru ministerstva zrušit příspěvek už protestoval. „Pokud to přesto ve vládě a v parlamentu projde, budeme jednat se zaměstnavateli o nějaké náhradě. V této chvíli, kdy to je v připomínkovém řízení, to vidíme od ministerstva jako zbytečný výstřel do tmy, protože to neplatí stát, ale zaměstnavatel. Je to zbytečné štengrování, co si vláda může dovolit vůči zaměstnancům,“ tvrdí odborový předák.
Pozvou vládu, aby sfárala
Podle něj se česká vláda chová k horníkům takto, protože ministři neznají podmínky, v jakých se v hlubinných dolech pracuje. Když se před třemi lety diskutovalo o zvyšování důchodového věku, pozval Sábel tehdejšího ministra práce a sociálních věcí Petra Nečase (ODS), aby sfáral. „Když pak vyfáral, bylo do dvou měsíců na světě nařízení vlády o předčasných důchodech horníků,“ poznamenal předák.
Podle něj již před lety jako ministr Nečas slíbil, že udělá analýzu věku dožití horníků. „Dodnes nic uděláno není, prý z důvodu ochrany osobních údajů. To je nesmyslný argument,“ prohlásil Sábel.
„Střední délka života horníků je velice nízká. V Polsku proto mohou odcházet do důchodu již od 43 let po odpracování 25 let v dole, v Německu je to zhruba v 50 až 55 letech a u nás by měli horníci dělat až do 65 či do 70?“ zlobí se Sábel.
Dříve zdejší horníci odcházeli do penze v 50 či 55 letech. „Možná bych si to měl zopáknout a pozvat do dolů pro změnu celou vlády na zasedání, aby to poznala,“ uvedl s tím, že pozvání vládě přednese hned na příští tripartitě.