Nyní platný zákoník z roku 1964 řeší zejména vlastnické vztahy ke zvířatům, otázky náhrady škod způsobených zvířetem či problematiku ztracených zvířat. To se nyní změní a zvíře bude i v zákoníku definováno.

„Živé zvíře není věc,“ stojí v paragrafu 487 návrhu kodexu. Jako na věc by mohlo být na zvíře nahlíženo pouze v případech, ve kterých to "neodporuje jeho povaze živého tvora".

Nespokojení ochránci

Ochráncům zvířat, kteří se doposud mohli opírat víceméně pouze o zákon na ochranu zvířat, se však nová úprava ne zcela zamlouvala a upozorňovali, že norma může paradoxně zvířatům před zákonem uškodit, a volali po ujasnění.

Podle poslance Marka Bendy (ODS) by se definice měla upřesnit, aby bylo zřejmé, že zvíře je smysly nadaný živý tvor, který však sám nemůže nabývat žádných práv a naopak je předmětem práva vlastnického.

Mluvčí resortu spravedlnosti Tereza Palečková jako příklad zmínila nákup akvarijních rybiček, čímž nebudou zvířata nijak dotčena. "Naopak kupříkladu odevzdání psa, který je dlouholetým společníkem svého pána a je na něj silně vázán, do zástavy, již povaze živého tvora odporovat bude,“ upřesnila s tím, že při posuzování bude vždy třeba vycházet z konkrétní situace.

Zvíře bude možné držet jako zástavu, ale s jasnými pravidly

Kodex tak počítá mimo jiné s tím, že způsobí-li zvíře na cizím pozemku škodu, má vlastník pozemku nárok na náhradu škody a může jej zadržet "dokud neobdrží jinou jistotu nebo náhradu škody“. Právě možnost zadržení je trnem v oku ochráncům zvířat, kteří upozorňují, že zvíře by mohlo v důsledku toho strádat či uhynout, neboť by se mu nemuselo dostat adekvátní péče.

Palečková osvětlila, že zvíře bude možné zadržet, aby nepáchalo další škodu a kontaktovat majitele.

"Při případném zadržení zvířete bude samozřejmě nutné postupovat tak, aby to neodporovalo jeho povaze živého tvora – tedy bude třeba zajistit mu odpovídající podmínky a nezacházet s ním jako s věcí,“ uvedla. Náhradu škody způsobené zvířetem pak řeší v kodexu samostatné paragrafy.

Ochráncům se nezamlouvá ani úprava, podle níž má majitel ztraceného zvířete na jeho vrácení nárok do dvou měsíců. Doposud to bylo měsíců šest.