Pane první místopředsedo, v uplynulých týdnech jste vy i předseda ČSSD Bohuslav Sobotka vyjednávali s Jiřím Paroubkem s cílem, aby neopouštěl stranické řady. V politických kuloárech se přitom již delší čas mluvilo o tom, že to je hotová věc. Nebyla proto vyjednávání zbytečná?

Připomenu, že už v letních měsících jsem vyzval Jiřího Paroubka, aby ukončil divadlo, které zjevně probíhalo s jeho uvažovaným přestupem do jiného politického subjektu. Následně jsem po dohodě s předsedou soc. dem. Bohuslavem Sobotkou jako první místopředseda, neboť cítím odpovědnost za jednotu strany, se skutečně společně s Davidem Rathem sešel s Jiřím Paroubkem. Nicméně tato schůzka už neměla žádné další pokračování. Dnes beru na vědomí, že Jiří Paroubek už oznámil, že odejde z ČSSD. Beru to jako fakt. Neřeším teď okolnosti a aranžmá. Toto je pro mě uzavřený příběh. Je mi líto, že další předseda soc. dem. opouští nejstarší levicovou politickou stranu v zemi. Myslím, že do budoucna je to na velké zamyšlení.

Jak konkrétně by se měla soc. dem. zamyslet?

Prakticky už tu vznikne druhý subjekt, který bude v českém politickém prostoru nalevo od politického středu. Samozřejmě, že mně osobně vadí, že se tříští hlasy české nekomunistické levice. Mojí vizí do budoucna je soc. dem. jako sjednotitelka levicového nekomunistického prostoru. Připomínám, že stejným způsobem dokázal na Slovensku Robert Fico integrovat levicové a levostředové subjekty do velmi úspěšné strany SMER-SD. A já si myslím, že to by měl být směr dalšího uvažování a budoucí politické práce ČSSD.

Dokážete si tedy po obroušení hran někdy v budoucnu představit integraci se stranami typu zemanovců nebo právě národních socialistů?

Člověk musí být vizionář. Umím si představit, že za nějakou dobu, a nechci ji teď ohraničovat počtem volebních period, prostě logicky musí dojít k tomu, že soc. dem. jako moderní reformní levicová a přitom nekomunistická politická strana se pokusí o integraci menších levicových nebo levostředových politických subjektů. Kdybych to měl vyjádřit parafrází z hlediska odchodu Jiřího Paroubka, vzpomínám na Palackého: Byli jsme před Paroubkem, budeme i po něm.

Vidíte nějaké vážné důvody pro Paroubkův odchod z řad ČSSD?

Osobně se domnívám, že programové důvody neexistují. Soc. dem. nezměnila ani jednu čárku na programu od doby, kdy jejím předsedou byl Jiří Paroubek. A to jak na programu centrálním, tak na programu, který je realizován v regionech. Kde fakticky, na rozdíl od parlamentní úrovně, v exekutivní podobě bráníme sociální stát. Každý den bráníme útokům pravicových vlád, počínaje Topolánkovou, Nečasovou konče.

Myslím si, že dnes jsou to právě Jiřím Paroubkem kritizovaní hejtmani, kteří ukazují, že i přes ohromný tlak vlády v zásadě zachovávají klíčové veřejné služby, zdravotnictví, dopravu a také systém školství. Pokud tedy Jiří Paroubek nemá reálné programové důvody opustit ČSSD, pak se musí přesunout do další roviny politiky, a to je rovina mocenská.

S čím tedy podle vás není Paroubek spokojen?

Jsem přesvědčen, že Jiří Paroubek není spokojen s tím, že je „pouhým“ poslancem ČSSD, „pouhým“ místopředsedou jednoho z vlivných sněmovních výborů (rozpočtového). Myslím si, že jeho ambice byly a stále jsou po volbách do Poslanecké sněmovny větší.

Zajímal by mě také váš názor na rozepře v mimoparlamentní ČSNS 2005, které vyvolal Paroubkův záměr tuto stranu převzít.

Ať už Jiří Paroubek přestoupí do ČSNS 2005, přejmenuje ji či vznikne nová strana, v minulých týdnech svými větami dal najevo, že chce být jasným pánem tohoto politického subjektu. Má nějakou vizi a představu, kterou chce v politice realizovat. Ale každý, kdo má jiný názor, mu evidentně překáží. Proto útoky na pana Janka, současného legitimního předsedu ČSNS 2005. A koneckonců, až vznikne nový subjekt pod vedením Jiřího Paroubka, tak uvidíme, jak se v tom subjektu budou projevovat prvky vnitrostranické demokracie, nebo zda půjde o „stranu jednoho muže“.

Překvapilo vás pondělní Paroubkovo vyjádření, že jste vy, ale také Bohuslav Sobotka, připraven stanout v čele vlády stejně špatně jako Petr Nečas?

Pro mě osobně je takový výrok Jiřího Paroubka velkým překvapením, protože já, na rozdíl od Bohuslava Sobotky, žádné premiérské ambice nemám. Plně respektuji, že Slávek Sobotka byl zvolen na sjezdu předsedou ČSSD. Jsem jeho loajálním prvním místopředsedou. Budu se snažit, abychom v tomto tandemu byli co nejúspěšnější v příštím roce, kdy nás čekají regionální a také senátní volby. Jestli je Jiří Paroubek zvyklý takto ukazovat prstem na lidi a takto rozdělovat funkce, tak to není styl politiky, který bych chtěl provozovat nebo který bych měl potřebu komunikovat.

Minulou neděli překvapila nekonfliktnost televizní diskuse Jiřího Paroubka s Milošem Zemanem. Objevily se dohady, že dochází k jistým námluvám. Miloš Zeman to popírá, přesto se zeptám – máte takové informace z politického prostředí?

Přiznám se, že spekulací, které se týkají zemanovců anebo nové strany Jiřího Paroubka se vede hodně. Ale já se snažím dělat politiku na základě ověřených faktů, nikoliv na základě spekulací. A k vašemu dotazu: nezlobte se, já na registrované partnerství Jiřího Paroubka a Miloše Zemana prostě nevěřím.

Paroubkova nová strana má v plánu sídlit v domě v pražské Radlické ulici, který vlastní společnost Eukaryota spojovaná s šedou eminencí pražské ODS Romanem Janouškem. Co tomu říkáte?

Za prvé, ještě jednou chci říct, že přeji Jiřímu Paroubkovi hodně štěstí v novém politickém projektu, ve kterém se zřejmě bude vidět více než v ČSSD, kde strávil posledních dvacet let. Za druhé, spekulace se vedou o řadě věcí, včetně financování nového politického subjektu Jiřího Paroubka. Myslím si, že pro něj, novou stranu i českou politiku by bylo nejlepší, kdyby Jiří Paroubek osobně jasně vysvětlil, jakým způsobem je a bude financována jeho politická strana, ať už to bude ČSNS 2005, nebo to bude úplně nový politický subjekt.

A pokud jsou tady nějaké pochybnosti z řad médií nebo veřejnosti o majetkových vztazích a záležitostech, například o tom, kde bude sídlit tento politický subjekt, opět očekávám, že Jiří Paroubek, který tolik volá po transparentnosti české politiky, sám půjde příkladem a tyto věci médiím, ale zejména jejich prostřednictvím české veřejnosti jasně a jednoznačným způsobem vysvětlí a doloží.

Celý rozhovor si můžete přečíst v sobotním vydání deníku Právo.