„Někdy mám pocit, že pojem demokracie je politickými protivníky zaměňován za zneužívání kriminalizace, tedy účelové podávání nejrůznějších trestních oznámení, které sice většinou skončí v přípravné fázi, ale řeší jakési dlouhodobě připravované cíle,“ uvedl Sváček.

Advokáti navádějí rozvádějící se matky, aby křivě obviňovaly otce ze zneužívání dětí

Zároveň zdůraznil, že kriminalizace je prostřednictvím trestního zákoníku zneužívána rovněž hojně při rozvodech a manželských rozporech. „Advokát například matce poradí, aby třeba otce obvinila z toho, že zneužívá jejich dceru,“ dodal konkrétně Sváček.

Je v pořádku, že když někdo ukradne peníze, dostane osm let, a ten kdo zabije a sní tři děti jen patnáct? Nerozumím tomu, proč byl zrušen trest smrti.JUDr. Jan Bárta, ředitel Ústavu státu a práva Akademie věd ČR

Tím podle něho matka získá ve sporu potřebné body, i když se jedná o zcela vykonstruované obvinění, a to už jen tím, že se spor o děti následně značně protáhne.

Účelové žaloby na lékaře a podnikatele

Relativně novým fenoménem, který zde před deseti lety ještě nebyl, je podle soudce Sváčka zneužívání kriminalizace v lékařské péči.

„Dříve to byly spory o to, že lékař třeba uřízl zdravou nohu, ale dnes se setkáváme s tím, že pacienti žalují lékaře i proto, že doba rehabilitace je delší, než pan doktor sliboval. Je otázka, jak se v tomto bude lékařům pracovat, a jak budou ochotni se pouštět do riskantnějších zákroků,“ dodal Sváček.

Připomněl, že ve své praxi vidí, že ve velkém se zneužívá kriminalizace v podnikání, a to třeba tím, že už jen v přípravném řízení, po podání trestního oznámení, získá jedna strana o druhé údaje, které potřebovala, a pak stejně iniciuje zastavení věci.

Státní zastupitelství si ulehčuje práci, když to nechává prohánět soudem

Sváček se za zjevného souhlasu i dalších soudců pustil v této věci i do státního zastupitelství. To podle něho mnohdy ve skutečnosti neodůvodněně podává žaloby podle zavedené, ale špatné poučky „prožeňme to soudem“.

„Pro státního zástupce je jednoduší podat žalobu k soudu než nadřízeným zdůvodňovat, proč byla věc zastavena,“ míní Sváček.

Obhájci ex offo vydělávají na vlekoucích se kauzách

Ke zbytečně zdlouhavým, zatěžujícím procesům podle něho přispívají i obhájci ex offo. Zatímco by v mnoha případech mohli věc zastavit, odložit nebo narovnat, neučiní tak, protože je otázka, zda pro ně není lepší prohnat věc všemi soudními institucemi až třeba k Ústavnímu soudu nebo do Štrasburku, a to vzhledem k jejich paušálním odměnám.

„Běda ale té zemi, která by připustila, aby ekonomické a jiné procesy nechala řídit přes trestní právo,“ uzavřel Sváček s tím, že zneužívání kriminalizace coby mocenského nástroje dovedl do maxima například ve 30. letech minulého století Adolf Hitler.

Proč byl zrušen trest smrti?

Soudci a právníci se shodují, že kriminalizace jako taková je samozřejmě nutná, a to u zločinců, kteří třeba loupí či ubližují druhým, ale na druhou stranu je nutné jí bránit tam, kde se jedná jen o účelové zneužívání trestního zákoníku, coby například přípravy na pozdější civilní spor.

Jedna strana podá na druhou trestní oznámení, nechá protivníka lidově řečeno vyškvařit, pak oznámení stáhne a už vede kauzu po občansko-právní linii, tedy v civilním sporu, ovšem s využitím informací získaných během doby, kdy byla záležitost v trestní rovině.

Právnickou konferenci o kriminalizaci překvapivě bez obalu otevřel ředitel Ústavu státu a práva Akademie věd ČR Jan Bárta, a to kontroverzní otázkou trestu smrti. Prohlásil, že nechápe, proč byl zrušen trest smrti, protože pak u závažných činů, jako jsou vraždy, už postrádá smysl stupnice dalších trestů. Do pléna se zcela otevřeně zamýšlel nad tím, zda je v pořádku, že když někdo ukradne peníze, dostane osm let, a ten „kdo zabije a sní tři děti jen patnáct“.

„Já tomu nerozumím,“ ukončil své vystoupení předseda Ústavu státu a Práva Jan Bárta.