Pan Šídlo se nezdržuje v místě trvalého bydliště, proto si před lety zřídil datovou schránku, aby mohl být v kontaktu s úřady, pokud by bylo potřeba. Před rokem však narazil.

„Loni v červnu jsem byl na Úřadu práce Praha 4, kde jsem byl na periodické návštěvě zatčen policií. Ponížení, které jsem zažil při nasazování pout před zhruba 70 lidmi, kde mne ještě shodou náhod několik znalo, se ani nedá popsat,“ řekl Právu Šídlo.

Ani sami úředníci nevědí, jak používat datové schránky

Teprve na služebně se dozvěděl, že dramatické zatčení se konalo kvůli tomu, že se nedostavil k soudu. Tam byl předvolán kvůli obvinění z neplacení výživného pomocí klasického dopisu se zeleným pruhem, který si však nepřevzal.

Jenže pracovnice soudu, která jej obeslala, si neověřila, že je majitelem datové schránky, což podle zákona musí. Úřady totiž mají povinnost při komunikaci s fyzickými osobami, které si zřídily datovou schránku, toto úložiště přednostně využívat.

„Na policii jsem se dozvěděl, že jsem zařazen mezi celostátně hledané osoby. Byly mi odebrány osobní věci a provedena osobní prohlídka, včetně ponižující kontroly tělesných dutin. Dále jsem měl být uzavřen v cele, kde jsem se jako člověk trpící klaustrofobií zhroutil. Sanitkou jsem byl převezen do nemocnice, kde jsem byl podroben vyšetření a za pomoci psychiatra uveden do stavu, kdy bylo možno pokračovat v řešení této situace,“ popsal událost Šídlo.

Soud pochybení přiznává

Poté, co prokázal, že vlastní datovou schránku a soud s ním jejím prostřednictvím nekomunikoval, dostal se po sedmi hodinách na svobodu. Následně i soud přiznal, že jeho zaměstnankyně pochybila.

„Ze strany soudu došlo k pochybení při doručování obžaloby s předvoláním k hlavnímu líčení, protože zapisovatelka nezjišťovala, zda Vám ji lze doručit prostřednictvím datové schránky,“ napsal předseda Obvodního soudu pro Prahu 6 Dimitrij Dohčevič Šídlovi.

Bez viny ale podle Šídla není ani policie, která mu tvrdila, že obvinění nelze poslat datovou schránkou, ale musí se převzít pouze poštou nebo osobně. „Vyvrcholilo to tím, že na mne čekali u soudního jednání, kde opět trvali na převzetí. Odmítl jsem to podepsat. Tak se rozhodli, že mi ho přečtou. Dvacet minut před soudní budovou koktali v té době už neplatné usnesení o sdělení obvinění. Za tři dny po tom mi opět z jejich okrsku přišla obsílka na poštu. Do datové schránky opět nic,“ postěžoval si Šídlo, který bude u soudu vymáhat po státu za způsobenou újmu půl miliónu korun.

To, že má muž právo na odškodnění, tvrdí i spoluautor návrhu zákona o datových schránkách, profesor Vladimír Smejkal: „Vina je jednoznačně na straně orgánů státu, přičemž pravděpodobně jak soudu, tak policie. Jde evidentně o nesprávný úřední postup, takže na místě je jak stížnost nadřízenému orgánu – předsedovi soudu, nadřízenému policejnímu řediteli, tak uplatnění nároku na náhradu škody, příp. i osobnostní nehmotné újmy proti orgánu, který nesprávně jednal, a to podle zákona č. 82/1998 Sb.“

Zda odškodnění Šídlo dostane, však rozhodne až soud. „Doufám, že tentokrát už mě konečně na jednání pozvou v souladu se zákonem, tedy prostřednictvím datové schránky,“ rýpl si na závěr.