Právě orgány veřejné moci se podle nich musejí jako první mezi všemi řídit závazným rozsudkem NSS, podle kterého jsou platy a odměny zaměstnanců státem řízených organizací údaji, o nichž má veřejnost právo vědět.

Státní úředníci jsou totiž placeni z veřejných prostředků, tedy z peněz vybraných od daňových poplatníků.

Jenže jak Právo před týdnem zjistilo, ze čtyřiceti oslovených úřadů, včetně všech ministerstev, poskytlo na žádost redakce alespoň některé či úplné údaje o výši platů a odměn svých šéfů jen sedm z nich. Ostatní buď odmítly, nebo na dotazy vůbec nereagovaly.

Mnozí z úředníků si ověřili, že některé věci z dob před rokem 1989 mají výhody a vracejí se tajně a bezpečně zpátkyKarel Humhal, psycholog

Vedly je k tomu různé důvody. Většina odkazovala na různé zákony a stanoviska, podle nichž jsou informace o finančním ohodnocení vysokých státních funkcionářů chráněné osobní údaje, pod příslibem anonymity však někteří zároveň přiznávají, že by zveřejnění nadstandardních platů mohlo vést k nevoli jak veřejnosti, tak i samotných úředníků.

A není se čemu divit. Vždyť v médiích se v posledních měsících objevila řada jmen manažerů a státních zaměstnanců, kteří dostali či stále dostávají až zarážející horentní sumy například na odměnách či pravidelných mzdách.

Ať už jde o manažery Státního fondu životního prostředí, kde padaly částky jako 400 tisíc jako jednorázová odměna za práci, nebo České dráhy a jejich dceřiné společnosti.

Právo opakovaně psalo třeba i o loňské mimořádné téměř půlmiliónové odměně pro šéfa českých hasičů Miroslava Štěpána, do jejíhož vysvětlování se jeho tehdejší nadřízený, ministr vnitra Radek John (VV) pořádně zamotal.

Premiér nemá kompetence?

Podle vedoucího katedry správního práva Masarykovy univerzity Brno Stanislava Kadečky má každý právo kritizovat a rozebírat výroky soudu, ale v každém případě je zároveň musí respektovat.

„A teď najednou se ti občané a podnikatelé dozvědí, že pokud se správnímu orgánu nějaký rozsudek nelíbí, tak říká, že se na něj nevztahuje, a že to tedy dodržovat nemusí. Pak to snižuje autoritu práva a v žádném případě to není dobré,“ dodal univerzitní pedagog.

Právo se kvůli negativnímu postoji státních institucí snažilo dva dny kontaktovat premiéra Petra Nečase (ODS). A to i vzhledem k jeho vyjádření v médiích, kde tento týden naznačil, že je zřejmě nutné rozjet velkou kontrolu platů vysokých manažerů státem řízených institucí.

Hovořil o tom v souvislosti se zveřejněním případu bývalého šéfa pražské zoo a donedávna ještě ombudsmana Českých drah Petra Fejka, který za svou práci pobíral 270 tisíc korun měsíčně. Po čtyřech měsících ve funkci nakonec musel své křeslo opustit, ale s výslužkou v podobě dalších devíti stejně vysokých platů.

Jenže ani předseda vlády nijak na rozporuplné chování orgánů veřejné moci nereagoval a telefon nevzal. Právu se nakonec ozval ve stručné SMS zprávě jeho mluvčí Jan Osúch.

„Odměňování a zveřejňování odměn není v kompetenci premiéra, ale vedoucích jednotlivých úřadů a za úřad vlády byl postoj ke zveřejnění popsán v předchozí odpovědi,“ odkázal Osúch na stanovisko, které Právu Nečasovi lidé před dvěma týdny poskytli.

V něm odmítli informace o platech a odměnách šéfů tohoto úřadu sdělit s tím, že rozsudek NSS se týká pouze jedné konkrétní kauzy a nelze jím obecně argumentovat. Jenže to podle samotného předsedy NSS Josefa Baxy není pravda.

Gabal k Nečasovi: Vezměte bič

Podle sociologa Ivana Gabala chování úředníků ukazuje na to, že rozsudek soudu je pro ně cár papíru a zamlčováním svých platů a odměn prý jen potvrzují jejich nelegitimnost.

„Jestliže lidé začínají cítit vztah mezi vlastními životními podmínkami a podmínkami těch manažerů vysokých správních úřadů jako my a oni, tak tím zatajováním platů oni potvrzují těm my, že tady existuje rozdíl třídy nomenklaturního charakteru,“ řekl Právu Gabal.

Bude to podle něj přispívat k růstu značného napětí ve společnosti. „A to je přesně to, co může skončit na ulici. Oblast příjmových nerovností samozřejmě vyvolává extrémní tenze,“ upozornil Gabal i na hrozící demonstrace občanů.

Prý by ho zajímalo, ke komu se v současné situaci rozdělené na „my a oni“ řadí premiér. „Pomalounku se svým platem řadí mezi ‚my‘. Je ale otázka, jestli je ochoten s tím něco dělat. Myslím si, že by měl vzít bič a hnát je, aby ty platy odkryli,“ poradil šéfovi kabinetu Gabal.

Podle politologa Petra Vymětala z Vysoké školy ekonomické v Praze se vláda hlásí k rozpočtové odpovědnosti a otevřenosti vůči občanům, ale tyto principy, ke kterým se přihlásila, nenaplňuje.

„Pokud tady budou politici říkat, že se nebudou řídit tím, co soudy řeknou, tak je to hodně špatně. Svědčí to o politické kultuře u nás. Bohužel je to zatím o tom, že si tady asi politici hrají své hry pro sebe a nějakou vybranou kliku a pak to podporuje myšlenky, jestli je vláda tím manažerem, který spravuje věci veřejné, anebo jestli dobývá soukromé renty jen pro vymezený okruh lidí,“ přiblížil neutěšenou situaci v české politice Vymětal.

Podle psychologa Karla Humhala v chování státních institucí asi hraje stále velkou roli minulý komunistický režim, který naprosto nebral ohled na řadového občana, na objektivitu a spravedlnost.

„Mnozí z těch úředníků si ověřili, že některé ty věci z dob před rokem 1989 mají výhody a vracejí se tajně a bezpečně zpátky,“ varoval Humhal.