Článek
Na tiskové konferenci po jednání vlády o tom informoval ministr financí Miroslav Kalousek (TOP 09). V současnosti je základní sazba DPH 20 procent a snížená deset procent.
„Vláda se shodla na novele zákona o DPH jednomyslně. Jde o politicky dohodnutý krok koalice,“ uvedl premiér Petr Nečas (ODS).
Daňovou reformu vláda spojuje s reformou penzí. Kabinet chce zvyšováním nižší sazby DPH pokrýt výpadek ve vyplácení důchodů, na který má jít celý nově vybraný obnos.
Důchodová reforma počítá s důchodovým systémem, podle nějž si mladí lidé začnou spořit na důchod sami za sebe v soukromých fondech, což má nahradit současný průběžný systém financovaný ze sociálního pojištění. Zvýšení snížené sazby DPH má přinést dostatek peněz na penze pro lidi, kteří ještě do nového systému zařazeni nebudou.
Daně pocítí hlavně důchodci a spodní třída
Změny v daních podle propočtů ministerstva financí dopadnou nejvíce na důchodce a nízkopříjmové domácnosti s dětmi. Těm by ale měl stát následně dopady změn DPH nahradit pomocí valorizace důchodů nebo sociálními dávkami. Návrhy má podle materiálu předložit ministerstvo práce a sociálních věcí. Nicméně schválený návrh již obsahuje zvýšení daňového zvýhodnění na vyživované dítě u daně z příjmů fyzických osob o 1800 korun ročně, tedy o 150 korun měsíčně.
Ministr financí Miroslav Kalousek (TOP 09) před středečním jednáním vlády
Životní náklady důchodců by se měly v roce 2012 zvýšit podle propočtů MF, které zatím neobsahují případné kompenzace, o téměř dvě procenta, měsíčně o 313 korun. Nízkopříjmovým domácnostem by pak měly životní náklady měsíčně stoupnout o 263 korun, tedy o 1,87 procenta. V příštím roce by přitom měly životní náklady kvůli změně DPH stoupnout všem skupinám domácností.
Výdaje domácností stoupnou o 410 korun
Naopak v roce 2013 by měly náklady růst už pouze důchodcům a nízkopříjmovým domácnostem s dětmi. Ostatním by měly mírně klesnout.
Podle studie institutu CERGE-EI plánované zvýšení spodní sazby daně z přidané hodnoty ukrojí příští rok z reálných příjmů tuzemských domácností v průměru 247 korun měsíčně. V roce 2013 se jejich výdaje kvůli sjednocení sazeb DPH zvýší průměrně o 410 korun. Nejvíc změna zasáhne desetinu lidí s nejnižšími příjmy. Jednotnou sazbu daně z přidané hodnoty nyní z členských zemí používá pouze Dánsko.
Dopady na samosprávy
Změny DPH by měly pocítit i obce a jednotlivá ministerstva. „Největší dopad se očekává u výdajů na městskou dopravu, oprav bytového fondu, svozu odpadů a samozřejmě příspěvků na provoz zřizovaných organizací (například školy, školní jídelny, knihovny), kde se změna týká zejména zvýšení cen vodného, dodávek tepla a potravin pro školní jídelny," uvádí schválený materiál.
Větší města odhadují zvýšení výdajů do 10 miliónů korun. V případě Brna MF předpokládá zvýšení výdajů o 65 miliónů korun a například v případě Ostravy o 47 miliónů korun. V případě ministerstev by měly příští rok náklady stoupnout o více než dvě miliardy korun a v roce 2013 o 5,5 miliardy korun.
Schválený materiál rovněž počítá se změnou zákona o rozpočtovém určení daní, který rozděluje krajům 8,92 procenta a obcím 21,4 procenta z celostátního hrubého výnosu sdílených daní. Od roku 2012 by se přitom v případě obcí měl tento podíl u DPH snížit na 19,93 procenta a od roku 2013 na 19,9 procenta. Podíl krajů klesne ze současných 8,92 procent a na 8,29 procenta a následně na 8,28 procenta. Změna rozpočtových pravidel tak podle MF zajistí, aby zvýšený příjem z DPH byl započítáván do výpočtu stavu důchodového účtu, jehož přebytky se převádějí na zvláštní účet rezervy pro důchodovou reformu ve státních finančních aktivech.
Změna rozpočtových pravidel tak podle MF zajistí, aby zvýšený příjem z DPH byl započítáván do výpočtu stavu důchodového účtu, jehož přebytky se převádějí na zvláštní účet rezervy pro důchodovou reformu. Po změnách MF předpokládá, že státní rozpočet získá na DPH příští rok navíc 21,3 miliardy korun a v roce 2013 pak 22,5 miliardy korun.