Hlavní obsah

Měření rychlosti se stane znovu výhodným byznysem pro obce

Právo, Jiří Novotný

Měření rychlosti se zřejmě opět stane výhodným kšeftem pro městské a obecní pokladny. Sněmovna totiž v květnu schválila senátní novelu zákona č. 361 o provozu na pozemních komunikacích, která strážníkům umožní měřit rychlost kdekoli, kde jim to státní policie povolí.

Foto: Ivan Blažek, Právo

Cedule upozorňující řidiče na měřené úseky v obcích zmizí ze silnic.

Článek

K tomu, aby novela nabyla účinnosti, zbývá už jenom podpis prezidenta Václava Klause. Pokud tak prezident učiní, zruší se už v létě značky Měření rychlosti a Konec měření rychlosti, jež vymezují úseky, na nichž dnes smějí strážníci rychlost kontrolovat.

Novodobé loupežnictví

K zavedení těchto cedulí vedla předloni parlament skutečnost, že v mnohých obcích se pořádaly doslova hony na řidiče. „Rychlost strážníci měřili na naprosto absurdních místech, kde se dalo předpokládat, že tam skoro každý pojede o něco rychleji, a tedy že je to dobrý zdroj peněz. Tedy jakési novodobé loupežnictví,“ připomíná poslanec a středočeský hejtman David Rath (ČSSD).

Někteří starostové vedou strážníky k motivaci, aby dali co nejvíce pokut a měřili
senátor Jaroslav Kubera (ODS)

Obává se, že po zrušení zmíněných značek se příslušníci městských policií budou s radary u silnic opět schovávat a všelijak maskovat. „Budou čekat na každého nešťastníka, jenž jede o pár kilometrů rychleji, aby z řidiče dostali peníze a pomohli tím městské pokladně, a sobě k odměnám,“ prohlásil ve Sněmovně Rath.

Díky cedulím ubylo bodů za rychlost

Že jde o oprávněné obavy, ukazuje statistika bodového systému. Podle ní bylo v roce 2008, tedy ještě před zavedením zmíněných značek, za překročení maximální povolené rychlosti uděleno 43 procent všech bodů, které řidiči v Česku dostali. Naopak loni, kdy už strážníci museli o měření informovat značkami, bylo za rychlost jen 30,9 % všech bodů, a letos za první čtvrtletí 33 %, z toho 28 % v obcích.

Kontrolovat dodržování rychlosti kdekoli je pravomocí Policie ČR. „Strážníci by ji neměli měřit, protože tato činnost je pro ně daleko jednodušší než hlídat děti u školy či v problémových lokalitách zajišťovat v noci bezpečnost a pořádek,“ myslí si poslanec Jeroným Tejc (ČSSD).

Senátor Petr Pakosta (ODS) zase doporučuje, aby se pokuty vybrané za rychlost městskou policií staly příjmem státního rozpočtu. „V tom případě by se jasně ukázalo, jestli má motivace k měření základ v ekonomice, nebo v bezpečnosti silničního provozu,“ zdůraznil Pakosta.

Podle senátora Jaroslava Kubery (ODS) je měření rychlosti obrovský byznys zejména pro ty, kteří pronajímají obcím radary a berou si od nich až polovinu vybraných pokut. „I někteří starostové vedou strážníky k motivaci, aby dali co nejvíce pokut a měřili,“ konstatoval Kubera.

Naopak strážníci vesměs vítají, že značky informující řidiče o měření rychlosti mají změnou legislativy z obcí zmizet. „S těmito značkami jsem nesouhlasil hned od počátku, protože se jimi vlastně vytýčily úseky, kde se bude jezdit slušně, a jinde jsme měřit nesměli,“ uvedl například šéf havířovských strážníků Bohuslav Muras.

Na pořízení značek Měření rychlosti a Konec měření rychlosti vynaložily městské policie desetitisíce korun. Teď by měly tyto cedule skončit ve šrotu. „Pravděpodobně je proto přelepíme něčím jiným, účelnějším a využijeme třeba při dopravní výchově dětí,“ sdělil ředitel královéhradecké městské policie Miroslav Hloušek.

Příliš časté změny

Oprávněným požadavkem je, aby motoristé dodržovali maximální povolenou rychlost vždy, a nejen na úsecích, kde se měří rychlost. Navíc se podle této novely už nebudou dávat body za překročení povolené rychlosti v obci až o pět kilometrů v hodině. Pokuta ovšem zůstane.

Řidičům hlavně vadí, že se motoristická legislativa mění příliš často a nemají kdy si na novinky zvyknout. To připouští i nový ministr dopravy Radek Šmerda (bezpartijní). „Řidiči musejí dostat čas, aby vstřebali nyní schválené změny v bodovém systému a silničních pravidlech. Další novelu zákona č. 361 proto nepředložím, byť je již připravena. Jediná věc, která mi přijde z hlediska změn v legislativě ještě smysluplná, je úprava institutu tzv. osoby blízké. S tím ale zřejmě přijde skupina poslanců,“ řekl Právu Šmerda.

Reklama

Související témata:

Výběr článků

Načítám